Jogurtové knedlíčky s borůvkami, tvrdým tvarohem a mátou + osvěžující koktejl ze syrovátky

Dobré odpoledne :-)!

Taky tam milujete všechno letní ovoce? Kdybyste mě donutili vybrat si z té záplavy jenom jedno a prohlásit ho za své nejoblíbenější, asi by mě to na místě zabilo! Fakt! Na mou duši, na psí uši... Mám radši voňavé jahody? Slaďoučké třešně? Šťavnaté maliny? Lesní borůvky (já teda nediskriminuju ani ty kanadské, jen aby bylo jasno, ale české jsou české :-D)? Meruňky? Nebo? Ježiš, jen na tu volbu pomyslím a je mi děsně zle :-D! Uf. Pryč od té myšlenky. 
Každopádně sním o tom, že všechny tyhle poklady mají sezonu celý rok a já se jimi budu cpát neomezeně. Navždycky. Nádhera. Ach. A ať vás ani nenapadne, že by mě v takovém případě brzy omrzely. Pche. Nikdy :-D!
Každopádně jsme se pomalu z jahodovo/třešňového ráje posunuli do časů zaslíbených borůvkám... Teda ještě by to chtělo se přesunout na nějaké příhodnější místo, nežli je 8. patro panelového domu. Ne, tady opravdu nerostou. Smutný fakt. Ne, že bych si v jejich sbírání dvakrát libovala. Ale člověk musí dozrát (Nikoli věkem dospět... Nejsem stará! Ehm, ne, že by dozrát znělo líp. Slepá ulička. No nic :-D.) k poznání, že tahle námaha za to fakt stojí. A jak! Jen mě pak hrozně drásá, jak rychle zase z lednice mizí. 
Musím potupně přiznat, že letošní první košíček borůvek jsem si tedy žádnou prací nezasloužila. Zcela zhýčkaně jsem si ho donesla z trhu. Jenže ony byly tak krásné, temně fialové a dokonalé a křičely "Léto! Knedlíky! Koláče! Lívance! Chceš nás!" z plných plic, takže nešlo odolat. A byly lívance. A pak taky knedlíky! Tedy vlastně knedlíčky... Jogurtové. Nebojte, na ty kynuté se taky ještě chystám, bez těch to jednoduše nejde. Ale tyhle "experimentální" vyšly tak skvěle, že se o ně nejde podělit! Statečně bych tvrdila, že jsou zdravé, ale zabila jsem to tlustou vrstvou moučkového cukru. Když to fakt nešlo! Mňam. Ale jsou plně bezlepkové a když je osladíte jinak, tak budou i ultrazdravé ;-)!


Jogurtové knedlíčky s borůvkami, tvrdým tvarohem a mátou

Ingredience (na 2 porce):

Na knedlíčky: 
200 g vykapaného hustého jogurtu, nejlépe řeckého 
50 g pohankové krupice + další podle potřeby
50 g kukuřičné krupice
1 žloutek
špetka soli

Na "omáčku":
200 g čerstvých českých borůvek 

K podávání:
tvrdý tvaroh 
moučkový cukr
máta
+ popřípadě rozpuštěné máslo

+ na koktejl: bezový sirup, maliny, led

Postup:
1) Zhruba 400 g hustého jogurtu překlopte do jemného síta vyloženého mušelínem, plátýnkem na výrobu sýra (já ho mám z Tescomy) nebo čistou utěrkou a necháte ho 1 - 2 dny vykapat v lednici. Nakonec ho můžete ještě zatočit, utáhnout a "vymačkat". Vykapanou tekutinu, syrovátku, nevylévejte, obsahuje spoustu cenných látek a můžete si z ní vyrobit prima zdravý letní koktejl! Stačí přidat kapku bezového sirupu, pár malin a pár kostek ledu! Dokonalost! 

2) Po vykapání smíchejte 200 g jogurtu (pokud troška zbyde, osolte a namažte na chleba ;-)), 50 g pohankové krupice, 50 g kukuřičné krupice, 1 žloutek a špetku soli a vypracujte těsto. Kdyby vám přišlo řídké, přidejte ještě trošku pohankové krupice, ale myslím, že to nebude potřeba (záleží na druhu použitého jogurtu, ale tak jako tak bude stačit troška). Nechte 30 - 45 minut odpočinout v lednici.

3) Zahřejte vodu ve větším hrnci. Z těsta tvořte rukama kuličky až do úplného vypotřebování. Mně jich z této dávky vyšlo 15 menších. Když voda začne vřít, vhoďte knedlíčky a vařte, dokud nevyplavou na hladinu. Vyndejte je na talíř pomocí děrované lžíce. 

4) Připravte "raw" omáčku. To je samozřejmě nevinný vtip :-). Prostě jenom rozmačkejte borůvky vidličkou nebo v hmoždíři (nebo je klidně rozmixujte).

5) Na dno talířů rozdělte borůvky, na ně rozložte knedlíčky a zasypte rozdrobeným tvrdým tvarohem, moučkovým cukrem a nasekanými lístky máty. Samozřejmě můžete polít rozpuštěným máslem, ale rozhodně to není nutnost. My jsme zvolili "bezmáslovou" variantu.







Na jaký způsob máte borůvky nejraději vy?

Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-*

Letní vrstvený dort

Dobrý večer :-)!

Tak jsem o tom přemýšlela a ono se fakt vůbec nevyplatí mít mě doma. Ani mně samotné, ani manželovi (a myslím, že našim se celkově dost ulevilo). Tak si to sečtem. Odívám se, obouvám se a omítku si zajišťuji už nějaký čas víceméně sama. A jsem asi, řekněme, ehm, ze skromnějších. Dejme tomu. (Neboli - Vuittonku ani nejrůznější značkové nátěry na jakoukoli část obličeje u mě nehledejte :-D! Počkat, kecám! Pořídila jsem si první rtěnku od Clinique! No tak už ani v tomhle se nevyplatím. Chjo.). 
Ale jakmile přijde na jídlo... Ach můj bože. To si tak představte, že se mnou jdete nakoupit... Vejdu do obchodu/na trh a oči se mi rozsvítí jako stovatové žárovky a radar na dobroty všeho druhu se začne splašeně točit na všechny strany, takže nevím, kam dřív, a vás tahám za sebou jako hadrovou panenku (no dobře, tak panáka). Třešně? Jasně! Ale rovnou kilo, protože první půlkilo (čehokoli) samozřejmě musím sníst jen tak a teprve z toho druhého můžu něco vytvořit, to dá přeci rozum! Uf, maliny? No tak to je snad zbytečné se ptát, jestli je potřebujem, ne? Jééé, angrešt! Hele, jahody! Rybíz! Bylinky! A takhle bych mohla pokračovat pomalu do nekonečna. 
Nedejbože, když mě vyvezete na dovolenou. Eiffelova věž? Super! Ale viděli jste všechny ty francouzský jogurty/sýry/čokolády/marmelády?!!! Drážďany? Dobrý! Ale jak to, že jejich Kaufland je o tolik lepší než náš? Víte, co všechno tam mají? Ach. 
No, nejnáročnější položkou v našich nákupech je jednoznačně všemožné ovoce. Teda vymyslela jsem řešení, ale asi to neklapne. Měli bychom si pořídit sad. No fakt! Víte kolik bychom ušetřili? Tyjo, myslím, že do pěti let bychom měli první ušetřený milion. Bez legrace. 
Jenže vzhledem k tomu, že zvládnu usušit i kaktus a ostatní flora v mém okolí překvapivě rychle hyne (Zeptejte se klidně té levandule, co jsem dostala k narozeninám. Jo, vlastně to nejde... Uschla.), asi by sad nedopadl nejlíp. Navíc o sadařství víme houby. Vlastně míň než houby. No nic. Tak tedy asi dál budeme směřovat k bankrotu :-D!



Letní vrstvený dort 

Ingredience:

Mandlové těsto (Pâte Sucrée Beurrée podle Pierra Hermé):
150 g másla o pokojové teplotě, nakrájené na kostičky
95 g moučkového cukru (prosátého přes jemné sítko)
30 g mandlové moučky
2 špetky soli
1/4 vanilkového lusku
1 vejce
250 g hladké mouky (prosáté přes jemné sítko)

nebo 200 g oblíbených sušenek + 100 g másla

Třešňovo-růžová vrstva:
300 g vypeckovaných třešní
1/4 - 1/3 hrnku vody
1/2 lžičky růžové vody

250 g tvarohu
250 g mascarpone
100 g šlehačky
200 třešňového pyré s růžovou vodou
moučkový cukr na doslazení
6 plátků želatiny

Angreštovo-bazalková vrstva:
300 g angreštu
1/4 - 1/3 hrnku vody

10 větších bazalkových lístků
20 g krupicového cukru
20 g moučkového cukru 

250 g tvarohu
250 g mascarpone
100 g šlehačky
200 angreštového pyré 
bazalkový cukr + případně další moučkový na doslazení
6 plátků želatiny

čerstvé třešně a angrešt na ozdobu

Postup:
1) Máslo vložte do mísy robotu a šlehejte dokud nebude hladké a nadýchané. Poté přidejte cukr, mandlovou mouku a sůl. Rozřízněte vanilkový lusk, vyškrábněte z něj semínka a přidejte je do těsta. Nakonec přidejte vejce a prosátou mouku a nechte robot míchat, dokud těsto nezačne tvořit soudržnou kouli. Pak těsto rozdělte napůl a obě části zabalte do potravinářské fólie a nechte 4 hodiny chladit v lednici. 

Pokud vás tlačí čas, připravte klasický cheesecakový korpus z rozmixovaných/drcených sušenek a rozpuštěného másla. Pečte stejně jako mandlový (viz níže).

2) Zatímco se těsto chladí, připravte si oba druhy ovocného pyré. Nakrájené ovoce (třešně vypeckované, angrešt bez stopek a "bubáků") nasypte do hrnce, zalijte vodou a na mírném plameni duste doměkka. Poté rozmixujte tyčovým mixérem a propasírujte přes jemné sítko, abyste se zbavili větších kousků a peciček (pokud vám nevadí "kousky" ovoce v krému, tento krok můžete teoreticky vynechat). Do třešňového pyré vmíchejte růžovou vodu. Nechte vychladnout.

3) Po vychlazení těsta předehřejte troubu na 170°C. Dno dortové formy (o průměru 22 cm) vyložte papírem na pečení, boky lehounce pomažte máslem a rovněž vyložte pruhem papíru (tentokrát stačí tenký proužek). Jeden díl těsta si uložte do mrazáku na příště a druhou část těsta vybalte z fólie a vtlačte rukama do formy a lžící uhlaďte a vyrovnejte povrch. Samozřejmě můžete těsto taky rozválet válečkem, ale škoda špinění válu a válečku ;-). Pečte dozlatova (přibližně 15 minut). Nechte vychladnout.

4) Vychladlý korpus pevně stáhněte do okruží s upravitelným průměrem. Obvod vyložte pruhem papíru na pečení.

5) Připravte třešňový krém. Do studené vody namočte 6 plátků želatiny. Prošlehejte spolu tvaroh, mascarpone a šlehačku. Do vzniklého krému vmíchejte třešňové pyré. Ochutnejte a doslaďte podle chuti. Želatinu vymačkejte a rozpusťte v rendlíku. K rozpuštěné želatině přidejte 2 vrchovaté lžíce krému a dobře rozmíchejte. Poté tuhle směs krému a želatiny vmíchejte zpět do krému, dokonale promíchejte a pak nalijte na korpus a uhlaďte. Dejte na minimálně 2 hodiny do lednice.

6) Zatímco se chladí první vrstva dortu, připravte bazalkový cukr na dochucení angreštového pyré. Bazalkové lístky vložte spolu s oběma druhy cukru do mixéru a dobře promixujte. Uložte do lednice.

7) Angreštový krém připravte úplně stejně jako třešňový, pouze ho doslaďte připraveným bazalkovým cukrem (a případně ještě moučkovým, pokud máte kyselejší angrešt). Opět dejte minimálně na 2 hodiny vychladit.

8) Ozdobte čerstvým ovocem.

+ Poznámka:
Pokud vám ovocené pyré zbyde (a ono zbyde), tak schovat do lednice, budou z něj super nanuky (recept dodám příště)!








Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-*

Rustikální koláč s mandlemi, mátou a ovocem (bez lepku)

Dobré odpoledne :-)!

Vždycky říkám, že moje nejoblíbenější roční období je jaro. A je to pravda pravdoucí. Jaro je prostě úžasné. Probouzející se a kvetoucí příroda mi svou krásou nikdy nepřestane vyrážet dech. Ale je jasné, že co se jídla týká, tak se každý rok nemůžu dočkat léta! Tolik pestrobarevného šťavnatého ovoce! Tolik chutí! Tolik možností! Dokonalost...
Každý rok ovšem tentýž problém. Co upéct dřív? Nápady se mi honí hlavou jako šílené. Občas mi dělá potíže jeden z nich "chytit a spoutat". Rozhodla jsem se to řešit jednoduše, a tak každý, který se objeví byť jen na chviličku, poctivě zapíšu. Bohužel (především pro mého muže) ke mně nejvíce nápadů přichází mezi ulehnutím a úplným usnutím, takže přesně v tom okamžiku, kdy už se zdá, že jsem se definitivně odebrala do říše snů. Najednou se mi vymrští ruka pro telefon (a mého nebohého muže tak probudí buď randál padajících předmětů - šikovnost není mou silnou stránkou ani v bdělém stavu, takže si to domyslete - nebo modré světlo displaye, které mu zničehonic zazáří do obličeje) a já téměř poslepu začnu něco smolit do poznámek. Jenže, co si nezapíšu, to už ráno samozřejmě nevím, tudíž je tahle oběť naprosto nutná. Naštěstí si potom toho svého probuzeného a lehce otřeseného muže mohu usmířit upečeným/uvařeným výsledkem... Spokojenost tak zavládne na všech stranách :-). 
V tomto případě tomu nebylo jinak. Už je to nějaký pátek, co se mi v hlavě usídlil nápad na tenhle rustikální koláč (neboli galettu) z kukuřičné mouky. Zatímco jsem zmateně šátrala po nočním stolku (podle všeho už se asi hodinu zdálo, že spím jak zabitá), můj muž, který si tou dobou naštěstí ještě četl a ušel tak nepříjemnému probuzení, se mě zkoumavě zeptal: "Co se děje?" "Potřebuju udělat galettu!", brumlala jsem si rozhodně pod vousy. "Jakože slanou palačinku? Tu si dám rád, ale teď po půlnoci? Nestačilo by to třeba ráno k snídani?" "NE!" "Ne? To jako teď půjdeme dělat palačinky?" "Ne! Ne, kukuřičnou galettu! Musím upéct!" "Aha. No, to mi sice nedává smysl, ale dobře. Ale až ráno..." "Ano!" A pak jsem zase odpadla. Nebudu lhát, rozhovor si napamatuju (stejně jako všechny ostatní - třeba ten, kdy jsem přesvědčeně tvrdila, že nám naše kočka Pilina žere bábovku). Prvotním nápadem byla, soudě podle dotyčné poznámky, jahodovo-broskvová galetta s bazalkou. Jenže než jsem se dokopala k realizaci, sezonu těch nejkrásnějších jahod jsem samosebou prošvihla. Ale stačila jedna výprava na trhy, odkud jsem donesla ty nejkrásnější třešně, meruňky, maliny a nejvoňavější mátu. No a to pak logicky nebylo co řešit... 


Rustikální koláč s mandlemi, mátou a ovocem

Ingredience (na 1 menší koláč - 2 porce): 
140 g studeného másla
180 g polohrubé kukuřičné mouky
35 g mletých mandlí
1 lžíce třtinového cukru
špetka soli
trocha (nejlépe ledově) studené vody

mleté mandle 
3 lžíce třtinového cukru
lístky ze 3 stonků máty

mandlové plátky

maliny 
třešně
meruňky
máta

řecký jogurt k podávání

Postup: 
Kukuřičnou mouku, mleté mandle, cukr a sůl vložte do robotu a krátce promixujte. Poté vložte vychlazené máslo nakrájené na kostičky a mixujte dokud nevznikne drobenka. Poté přilijte trochu studené vody (přidávejte po lžících) a několika krátkými pulzy zapracujte do těsta. Pokud je těsto spojené, další vodu nepřidávejte. Vyklopte těsto na pracovní plochu a 1-2x rychle prohněťte rukou (těsto se nesmí zahřát, takže pracujte opravdu rychle). Zabalte těsto do fólie a dejte vychladit do lednice. Mělo by tam být minimálně 1 hodinu, ale klidně ho chlaďte přes noc.

Mátové lístky natrhejte na menší kousky. Vložte je do hmoždíře se 3 lžícemi cukru a rozetřete na pastu. Mátový cukr můžete připravit i v robotu. 

Troubu předehřejte na 180°C.

Těsto rozválejte do kruhu. Placka by měla být silná 3-4 mm. Doporučuji vyválet těsto rovnou na papíře na pečení. Papír s těstem přeneste na plech. Střed kruhu rovnoměrně posypte mandlemi a mátovým třtinovým cukrem (mně stačili 2 hrstičky mandlí a 2/3 připraveného cukru). Okraje nechte volné. Poté plochu posypanou mandlemi poklaďte omytým a osušeným ovocem - malinami, vypeckovanými třešněmi a na plátky nakrájenými meruňkami. Posypte ovoce zbylým cukrem a přečnívající okraje těsta zahněte směrem dovnitř. Přehnuté okraje posypte mandlemi (ty k těstu lehce přitlačte).

Pečte dozlatova (bude to trvat zhruba 35-40 minut).

Krájejte až po úplném vychladnutí, ale mějte na paměti, že koláč se bez uležení dost drobí (což mu na chuti neubírá :-)). Můžete ozdobit čerstvým ovocem a nasekanou mátou, popřípadě lehce poprášit moučkovým cukrem. Nám nejvíc chutnal k snídani s bílým jogurtem, ale božský bude třeba i s kopečkem vanilkové zmrzliny. 








Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-*

Momentální radosti aneb v létě snídejte s námi!

Dobré odpoledne,

jak se dnes máte? Vím, že jsem slíbila, že brzy sepíšu článek o svatbě, ale ještě to chviličku odložím, neboť čekáme na další várku fotek od naší skvělé fotografky Terezky a taky proto, že následující novinka je trochu časově omezená :-)! 
Asi začnu rovnou od začátku, i když ten už mnozí znáte...
Před půl rokem se stalo něco, o čem se mi ani nezdálo. Popravdě, po nocích se mi zdají různé šílenosti (to je vlastně dost slabé slovo, ale správný výraz asi nepatří do kategorie slov, které by kdy dáma měla vypustit z úst nebo naťukat na klávesnici, a já samozřejmě dáma jsem, o tom snad není nejmenších pochyb :-D...) a sním o nejrůznějších zcela nereálných věcech (létání, neviditelnost a tak, znáte to), ale zrovna tohle "přání" spadá až do kategorie "no tak to se fakt nech okamžitě vyšetřit, jestli opravdu doufáš nebo si dokonce myslíš, že se tohle někdy stane"! A přesto... První lednové pondělí jsem poprvé roztřeseně zaťukala na dveře, čtyřikrát se zhluboka nadechla, zahnala mrákoty, polohlasně si vynadala do nemožných nervózních pošuků (až později jsem zjistila, jak tenké ty dveře ve skutečnosti jsou, takže mě uvnitř nejspíš všichni museli slyšet :-D) a překročila práh svého nového pracoviště. Redakce časopisu Apetit. Už je to půl roku a já tomu pořád nemůžu uvěřit. Pracuju v Apetitu! Štěstí se asi opravdu někdy unaví :-D... 
No, řekněme si upřímně, že vyšší ambice už jsem ani neměla :-D. (Jaké taky?) Ale pak... Jednoho květnového rána přišla nečekaná otázka. "Marťo, potřebujeme krásný, sladký, letní recepty na snídaně do červencového čísla a chceme je od tebe z blogu, jo?" No a na tohle logicky neodpovíte ani "ANO", ani "NE". Na tohle se dá říct jenom... "Děkuju. Strašně moc děkuju!" (A pak se pro jistotu několikrát štípnout do ruky a po ověření, že se opravdu nacházíte v reálném světě, na všechny tak dlouho zírat vděčnýma psíma očima, až budou svého předchozího rozhodnutí litovat :-D!) A tak se to stalo... Sugartown je v Apetitu! A já nemůžu být víc šťastná, hrdá a vděčná. Vždycky, když nalistuju stránku 86, vylítne mi srdce až do krku. Vím, že si tohle všechny Apetití holky možná nepřečtou, ale ještě jednou strašně moc děkuju.

No teda samozřejmě, když vidím ty nádherné profi fotky, tak mi dochází, kolik mezer ještě pořád mám, co se týče stylingu a focení a vůbec... Ale zase bez prostoru pro zlepšení by nemělo cenu to dělat, že jo :-D? A čím víc prostoru, tím víc možností :-D!

Hrozně moc děkuju celému týmu, že to udělal tak strašně krásný! Za mou snídaňovou story je to kromě celé redakce ještě:

Food styling: Milena Volfová
Dekor styling: Markéta Zindulková
Foto: Alena Hrbková







No a proto ta časová omezenost :-)! Tak hurá do stánků vykoupit červencový Apetit, protože ho prostě musíte mít :-)!

Mějte se moc krásně, 
Vaše M. :-*

Jahodový dort s vanilkou

Dobré odpoledne :-)!

Konečně je tu jahodová sezona! Kdo mě kdy viděl tančit, tuší, že i můj vítězný tanec je pohled pro bohy, takže raději budu radostně křepčit jen v duchu, aby z mého přílišného nadšení někdo neměl psychickou újmu :-D! Přiznám se bez mučení, že se na jahody každý rok tak těším, že když se v obchodech objeví ty úplně první (zhruba v únoru), skočím po nich téměř s rozběhem. A mé zklamání pak logicky nezná mezí, protože v únoru i to, co vypadá jako jahoda, lehce (s bezbřehým mořem představivosti) voní jako jahoda, bohužel téměř nikdy nechutná jako jahoda. 
Ale teď? Teď je všechno jinak! Jahody jsou všude! A jsou české, voňavé, sladké, šťavnaté a naprosto dokonalé... Och. Ještě, že zatím nemáme auto a nemůžeme jet někam na samosběr. Myslím, že by kvůli mně nejeden jahodový plantážník musel vyhlásit bankrot. Během deseti vteřin dokážu zlikvidovat brázdu a to bych byla sotva rozcvičená. (Mnohokrát ověřeno na rodinné zahradě, s tím rozdílem, že tam jsem ekologicky sprovodila ze světa úrodu na celém políčku... Ehm. Ale dělám to samozřejmě čistě z principu! Přece ty lahodné jahody nenechám těm proklatým kosím nenažrancům, že jo? Stačí, že nám každý rok očešou veškeré třešně. Pche :-D! Toho bohdá... Však to znáte.) Mňam. S politováním musím přiznat, že pro zahrádkáře jsem asi horší katastrofa než přemnožení hmyzu nebo nálet hejna už zmíněných kosů :-D. V pěstování nevynikám (usušila jsem už i kaktus, což chce fakt kus nadání), ale co se sklízení týká? To jsem fakt přeborník světového formátu! 
Když už se chystám upéct něco jahodového, vždycky kupuju jahod 2x tolik, aby mi zbylo tak akorát. Musím přece ověřit, že do dezertu nejde nic špatného, no ne? To je jasný. A já ověřuju fakt ráda a vytrvale :-D. Když jsem pekla tenhle letní dort k 50. výročí (To je paráda, co? To bych jednou taky chtěla :-)! Ale nás teď čeká krásných kulatých 20 dnů :-D...), koupila jsem raději košíčky rovnou 3. No dobře, tak 4, ale pšššt! Jedinou komplikací při přípravě tohoto dortu je fakt, že jahody po obvodu (a vlastně i na povrchu) by měly být stejně velké. Což vyžaduje trochu přebírání (a likvidaci zcela nevhodných kusů :-D). Ale tenhle dokonale letní dort za tu trochu práce vážně stojí! Vanilka a jahody totiž patří k sobě a basta <3!


Jahodový dort s vanilkou

Ingredience:
125 g změklého másla
140 g krupicového cukru
1 lžička vanilkové pasty 
2 velká vejce (velikosti L) 
300 g hladké mouky 
1 lžička prášku do pečiva 
1 lžička sody 
1 špetka soli 
250 ml podmáslí/kefíru 

30 krásných jahod (ideálně všechny podobné velikosti) 

600 ml smetany ke šlehání 
200 ml plnotučného mléka 
1 lžíce vanilkové pasty 
2 lžíce krupicového cukru 
2 lžíce kukuřičného škrobu 
6 žloutků 
8 plátků želatiny
+ moučkový cukr na doslazení 

1 menší sklenice jahodové marmelády/džemu (ideální je samozřejmě domácí) 

Postup: 
Rozehřejte troubu na 180°C. Dno velké dortové formy (o průměru 24 cm) vyložte papírem na pečení, boky lehounce pomažte máslem a rovněž vyložte pruhem papíru. Mouku prosejte do mísy spolu se solí, sodou a práškem do pečiva. Vejce vyšlehejte s cukrem a vanilkovou pastou do světlé, nadýchané pěny. Máslo a podmáslí opatrně zahřejte v menším rendlíku. Máslo by se mělo rozpustit, ale směs by měla být pouze vlažná. Do připravené směsi vajec a cukru postupně zašlehejte směs podmáslí a másla a směs mouky s ostatními ingrediencemi. Nalijte těsto do formy a pečte zhruba 30 - 35 minut - dobře hlídejte a pokud se Vám bude povrch zdát moc tmavý, přikryjte ho alobalem (v mé troubě to bylo potřeba udělat zhruba po 20 minutách) a pečte dál přikryté. Dokonalé propečení vyzkoušejte špejlí. Po vytažení nechte korpus vychladnout ve formě. Poté ho můžete z formy vyndat a seříznout do roviny.

Zatímco korpus chladne, připravte základ vanilkové pěny. Žloutky rozšlehejte v polovině mléka. V druhé polovině rozmíchejte škrob. Do rendlíku nalijte 200 ml smetany a do ní vmíchejte cukr a vanilkovou pastu. Opatrně zahřejte těsně pod bod varu (ze smetany se začne kouřit). V tuto chvíli za stálého míchání vlijte tenkým pramínkem žloutky a dál směs vytrvale míchejte (a dál zahřívejte), dokud nezačne houstnout. Nelekejte se, chvilku to potrvá. Po zhoustnutí opět za neustálého míchání přidejte škrob. Asi 2 minuty provařte. Odstavte a za občasného míchání nechte vychladnout. Dejte pozor, aby nahoře nevznikl škraloup.

Zhruba 10 - 15 jahod podobné velikosti odstopkujte a přepulte. Seříznutý korpus vložte do ráfku s upravitelným obvodem, jehož obvod je vyložen pruhem papíru na pečení nebo fólií, a pevně stáhněte. Korpus štědře potřete jahodovou marmeládou (lžíci si dejte stranou), ovšem nenatírejte až úplně ke kraji (stačí nechat 1 cm silný okraj bez marmelády). Kolem dokola vyložte půlkami jahod (řezem ven). Jahody skládejte jednu vedle druhé, těsně k sobě.

Když krém dokonale vychladne, dejte na pár minut nabobtnat do studené vody plátky želatiny. Vanilkový krém ještě jednou důkladně prošlehejte a opatrně (ručně) do něj vmíchejte dotuha ušlehanou zbylou smetanu (400 ml). Ochutnejte a pokud se vám výsledný krém zdá málo sladký, doslaďte ho moučkovým cukrem, ale myslete při tom na to, že korpus je natřený marmeládou a ta je pravděpodobně sama o sobě celkem sladká. Vymačkejte z želatiny přebytečnou vodu a v rendlíku ji opatrně rozpusťte. Stáhněte rendlík z plotny. Poté k rozpuštěné želatině přidejte vrchovatou lžíci připraveného krému a dokonale rozmíchejte. Poté vlijte tuto směs krému a želatiny zpět do krému a důkladně promíchejte (ale opatrně, ať šlehačka nespadne).

Krém nalijte na připravený korpus s jahodami (dejte si záležet aby se dostal i mezi špičky jahod) a jeho povrch důkladně uhlaďte. Dejte dort vychladit na pár hodin do lednice (ideálně přes noc).

Zbylé jahody nakrájejte na plátky. Dort vyjměte z ráfku a stáhněte z obvodu papír. Povrch dortu ozdobte plátky jahod. Pokud dort plánujete převážet nebo ho mít nějakou tu chvilku mimo ledničku, tak právě v tuto chvíli přichází na scénu odložená lžíce marmelády. Trochu ji zahřejte (případně k ní můžete přidat malou kapku vody), aby povolila. Pak marmeládou pomocí štětečku nebo mašlovačky potřete jahody. Nebudou díky tomu tolik osychat. 








Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-*!

PS: Prý už brzy budeme mít nějaké svatební fotky od naší úžasné fotografky Terezky a já pak sepíšu něco o přípravách, svatbě, sladkém baru, který jsem připravila, a vůbec o všem, na což se strašně těším :-)!

Bezové lívanečky a Eton mess

Dobrý večer :-)!

Jsem zpět! Už se mi po vás dost stýskalo. Fakt! Nebojte, moje dočasné zmizení nemá nic společného s tím, že bych se rozhodla nechat blogování (i když by to možná byla výhra pro všechny zúčastněné :-D). V angličtině pro tohle mají super výraz - hiatus. Správně se to asi překládá jako přestávka nebo pauza, ale já tomu říkám totální bezvědomí :-D!
Od 20. května, když jsem napsala poslední příspěvek se toho stalo hrozně moc a popravdě mám spoustu věcí a událostí trochu v mlze. Vzali jsme se. To vím s naprostou jistotou. Mám ustřiženou občanku jako důkaz a můj muž taky :-D. Určitě vám co nejdříve sepíšu článek, jak připravit svatbu doslova "na koleni" a jak se z toho nezbláznit (i když si nejsem jistá, jestli jsem v tomhle bodě ta pravá na rozdávání rad a tipů, ale předstírejme, že ano :-D).
Už asi pět dnů se vám chystám sepsat recept na limetovo-kokosový dort, ale byla jsem schopná maximálně se z posledních sil doplížit z práce a pak zírat do zdi. Ve čtvrtek už moje únava došla tak daleko, že jsem ráno cestou do práce maličko zabloudila. Vyjela jsem pěkně po eskalátoru metra až úplně nahoru a vůbec mě nepřekvapilo, že tam "chybí" celé obchodní centrum Flora. Na povrchu jsem chvíli zmateně zírala na kostel, než mi došlo, že jsem vystoupila o stanici dřív. Ranní procházka mě alespoň maličko probrala, takže dělejme, že to byl záměr :-D. Ehm, rozhodně (ne)byl :-D! Ale dnes, potom co jsem prospala kompletně celé odpoledne, jsem konečně schopná dát dohromady alespoň pár vět. Víceméně smysluplných. No, dejme tomu :-D. 
Nakonec ale nebudu psát o limetovo-kokosovém dortu (nezoufejte, dočkáte se ho později), ale o nejlepší snídani pod sluncem. Bezové lívanečky s pusinkami, šlehačkou a jahodami (tahle geniálně jednoduchá kombinace je známá jako Eton mess) totiž musíte zkusit. V těchto dnech je v podstatě poslední příležitost tuhle dobrotu stihnout připravit se vším všudy, než odkvetou i ty poslední bezové květy... Žádný strach, půjde to i bez čerstvých kvítků (ale s nimi je to samozřejmě dokonalost sama). Tenhle nápad mám napsaný v sešitku To-do už od jara, ale co rozkvetly bezinky, nemohla jsem se myšlenky na tenhle recept zbavit na déle než 2 minuty. Co když mi odkvetou a já zase prošvihnu příležitost, stejně jako se mi to letos povedlo s fialkami a šeříky? Ne! Ani náhodou! Uf, stihla jsem to jen tak tak a vy to taky ještě dáte! 


Ingredience:

1/2 hrnku bezové šťávy
1/2 hrnku podmáslí
1 velké vejce
3/4 hrnku hladké mouky
3/4 hrnku celozrnné mouky
1 špetka soli
2 lžičky prášku do pečiva
2 lžičky jedlé sody
3 bezové květy (nemusí být)
olej nebo máslo na vytření pánve

1 kelímek smetany ke šlehání
jahody

bezové květy na ozdobu

Postup:
Ze všech uvedených surovin vyšlehejte těsto. Pokud by se vám na lívance zdálo příliš tuhé (záleží na savosti mouky), přidejte ještě trochu podmáslí. 
Pánev rozpalte na střední stupeň a vytřete máslem nebo olejem. Lžící tvarujte lívanečky, vrchní stranu posypte otrhanými bezovými květy a opékejte z obou stran. Opékejte opravdu zvolna, protože díky obsahu bezové šťávy mají tendenci se připalovat, pokud pánev rozpálíte na příliš vysokou teplotu. 

Podávejte s dotuha ušlehanou smetanou, nakrájenými jahodami a rozdrcenými sněhovými pusinkami. Můžete přidat i trochu dalších bezových kvítků. 








Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-*

Šneci z kynutého těsta s náplní z rebarbory a jahod dušených v cideru

Dobré odpoledne :-)!

Tento 
týden se mi podařil doslova husarský kousek. No on je to spíš pořádný kus.. A začalo to vlastně nevinně. Tedy víceméně. Už asi týden jsem uštvaná jako divá zvěř. Na tom není vůbec nic divného, protože díky své nekonečné lenosti a neúprosně se blížícímu termínu svatby (už zbývají jen 2 týdny!!!) nestíhám vůbec nic a za běhu doháním, co se dá (většinou se to moc nedá). Na poslední chvíli samozřejmě. Příkladně pozvánky jsme rozesílali až minulý týden poté, co mi přišla pozvánka na svatbu, která se koná až měsíc po té naší... Tak mě napadlo, že už je možná čas :-D! Ehm. Nevadí. Stane se (pravděpodobně jenom nám, ale co už...). Ale díky své zcela roztěkané mysli dělám jednu pitomost za druhou. A především za všech okolností - v práci, doma, všude. Ach jo. Kdy tohle skončí? (Teda fakt dost pochybuju, že už za těch 14 dní :-D!)

Minulý týden jsem psala cosi pracovního na Facebook (myšlenkami zase kdesi v předalekém vesmíru) a kolegyně ihned svým ostřížím zrakem zachytila chybu (nebyla to tedy rozhodně moje první ani poslední, protože mi občas nějaká ulítne i při podstatně klidnějším stavu mysli). Nebylo to nic až tak pobuřujícího a závažného. Napsala jsem protěžovat místo protežovat. (Dobře, tak rovnou přiznám, že jsem vlastně ani nevěděla, že se to takhle píše. Ale pšššt :-D!) Opraveno. Uf. Klid. 
Klid? No tak to ani náhodou. Ani náhodou! "O jaké chybě se bavíte? O té v pozvánce? Jako je to blbý, ale to skoro všichni přehlédnou," ozve se další kolegyně. Počkat! Stop! Cože? "V jaké pozvánce," ptám se opatrně. "No v té svatební!" Chyba ve svatební pozvánce? CHYBA?!!! NEEEEEE! NEEE?! "Ve slově standard se píše na konci d ne t. Ale to nikdo nebude řešit, neboj!" Jo. Píše se tam d. A já to vím. A navíc moc dobře.
Do-----e! Do háje zelenýho. Jako bys nevěděla M., že tohle slovo vždycky napíšeš blbě a musíš ho pak opravovat!!!! Copak máš v hlavě vařenej květák? No nic. Pozvánky už byly tou dobou rozeslané všem hostům. VŠEM! A s chybou. Jdu se zahrabat! Ne, jdu se radši rovnou zabít! Krve by se ve mně vážně nedořezal.
Vydýchala jsem vlastní blbost (měla jsem na to jen pár hodin, takže se mi to nepodařilo úplně, ale co se dalo dělat, že jo...), rezignovaně sbalila zbylé pozvánky a vyrazila do laboratoře, kde jsem jimi chtěla překvapit bývalé kolegy. "Jiřinko, prosím tě, tady máš pozvánku a odpusť mi tu hrubku jak vrata! Vím o ní, kaju se, stydím se, chodila bych kanálama, kdyby to nebylo nechutný, umřu a vůbec! Prostě dělejme, že nejsem úplný blbec," hlásila jsem hned ode dveří. Kolegyně rychle přelétla text a povídá, "Myslíš ty podpadky?! To si určitě díky tomu fontu nikdo nevšimne, fakt! Neboj!" NEEEEEEEEEEEEEE! 
Ano, skutečně. Když můj budoucí muž nesl poprvé pozvánky k vytištění, řekli mu, že dodané obrázky ve formátu png mají pro tisk příliš nízké rozlišení. A tak jsem mu vyexportovala soubor v pdf. Ale ze starší neopravené verze. Jo. To jsem já. Těší mě. Packal. James Packal.

Ale ne všechno, na co sáhnu, je odsouzeno ke strašlivému a ostudnému konci. Přísahám. Teda vlastně částečně přísahám a částečně doufám :-D. Třeba tyhle šneci jsou fakt strašně moc dobrý. Teda takhle, "zdravější a alternativnější" verze náplně s chia semínky se trochu vzpírá spolupráci a je přehnaně svobodomyslná na to, aby všechna zůstala na vámi přesně určeném místě (já jí potom přelstila velkou pístovou stříkačkou a násilím jí umravnila). Ale nechtěla jsem vám tajit, že jsem jí zkoušela a že je vážně strašně dobrá. Neprůstřelná verze zahuštěná škrobem je podstatně ukázněnější, takže pokud chcete jít "na jistotu", zvolte tu ;-)! Nebudete zklamáni!


Šneci z kynutého těsta s náplní z rebarbory a jahod dušených v cideru a polevou z krémového sýra

Igredience:
3 řapíky rebarbory
15 jahod
1 lahev cideru (já použila Red Berries)
krupicový nebo třtinový cukr
1 lžička vanilkové pasty
chia semínka nebo kukuřičný škrob na zahuštění

3/4 hrnku mléka
1 kostka kvasnic
1/4 hrnku krupicového cukru
2 malá vejce (nebo jedno opravdu veliké)
4 - 5 hrnků hladké mouky (nejlépe na kynuté těsto)
1 lžička soli
1/2 lžičky vanilkové pasty
1/2 hrnku másla (nebo rovnou 3/4 hrnku másla, ale mně se kapka přidaného oleje osvědčila a přijde mi, že pak těsto vydrží déle vláčné) 
1/4 hrnku oleje

rozpuštěné máslo na vytření plechu a potření šnečků

1 krémový sýr
kapka mléka
moučkový cukr

Postup:
Nejdříve si připravte náplň. Můžete si vybrat ze dvou variant - náplň můzěte zahustit buď chia semínky (ale předem upozorňuji, že se jí potom nechce příliš držet na místě a je s ní trochu komplikovanější práce) nebo klasicky kukuřičným škrobem. Rebarboru oloupejte a nakrájejte na 2-3 cm kousky. Jahody omyjte a přepulte. Obojí dejte do rendlíku, zalijte ciderem a duste, dokud se rebarbora nerozpadne na vlákénka, jahody krásně nezměknou a tekutina se nezredukuje tak na polovinu (bude to trvat asi 15 - 20 minut). Ochutnejte a doslaďte krupicovým nebo třtinovým cukrem (těsto moc sladké není, takže se nebojte). V tuto chvíli buď přidejte chia semínka (tak 3 - 4 lžíce), odstavte a nechte vychladnout nebo rozmíchejte 2 - 3 lžíce kukuřičného škrobu v kapce vody, přilijte k vroucí náplni a ještě alespoň 2 minuty provařte, pak odstavte a za občasného míchání nechte vychladnout.

Poté se můžete vrhnout na těsto. V rendlíku smícháme vlažné mléko, lžíci cukru a rozdrobené droždí. Necháme 15 minut vzejít kvásek. 
Mezitím rozmícháme vejce s máslem, olejem a zbylým cukrem. Do vaječné směsi zamícháme kvásek, sůl, vanilku a 2 hrnky mouky. Nakonec postupně zapracujeme zbylou mouku, tak aby vzniklé těsto bylo vláčné a nelepivé, ale zase ne příliš tuhé (nepřidávejte nutně všechnu). Propracované těsto dáme do velké mísy vytřené olejem a tu přikryjeme čistou utěrkou nebo potravinářskou folií. Necháme 2 hodiny kynout na teplém místě. Po dvou hodinách rozválíme těsto na velký obdélník, silný asi 1 cm. Tak 2/3 plátu potřeme připravenou náplní (tak, že jeden delší okraj zůstane nepotřený). Co nejpevněji zavineme do rolády směrem od potřeného okraje k nepotřenému (ten bude nakonec vespod rolády) a nakrájíme na 2 cm kolečka (bude jich zhruba 15 - 16). Kolečka rozložíme na plech vymazaný máslem řeznou stranou nahoru a necháme mezi nimi dostatečné místo na nakynutí. Všechna kolečka potřete po obvodu máslem. Ještě 30 minut necháme kynout na plechu. Poté pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C - 20 minut přikryté alobalem a 20 minut odkryté. Po 40 minutách (nebo když už jsou pěkně zlatavé) vyndáme a necháme vychladnout na mřížce. 
Po vychladnutí ozdobíme polevou připravenou rozmícháním krémového sýra s mlékem a cukrem.






Mějte se moc krásně,
vaše M. :-*!

 photo copyright.jpg
blogger template by envye