Jahodový dort s vanilkou

Dobré odpoledne :-)!

Konečně je tu jahodová sezona! Kdo mě kdy viděl tančit, tuší, že i můj vítězný tanec je pohled pro bohy, takže raději budu radostně křepčit jen v duchu, aby z mého přílišného nadšení někdo neměl psychickou újmu :-D! Přiznám se bez mučení, že se na jahody každý rok tak těším, že když se v obchodech objeví ty úplně první (zhruba v únoru), skočím po nich téměř s rozběhem. A mé zklamání pak logicky nezná mezí, protože v únoru i to, co vypadá jako jahoda, lehce (s bezbřehým mořem představivosti) voní jako jahoda, bohužel téměř nikdy nechutná jako jahoda. 
Ale teď? Teď je všechno jinak! Jahody jsou všude! A jsou české, voňavé, sladké, šťavnaté a naprosto dokonalé... Och. Ještě, že zatím nemáme auto a nemůžeme jet někam na samosběr. Myslím, že by kvůli mně nejeden jahodový plantážník musel vyhlásit bankrot. Během deseti vteřin dokážu zlikvidovat brázdu a to bych byla sotva rozcvičená. (Mnohokrát ověřeno na rodinné zahradě, s tím rozdílem, že tam jsem ekologicky sprovodila ze světa úrodu na celém políčku... Ehm. Ale dělám to samozřejmě čistě z principu! Přece ty lahodné jahody nenechám těm proklatým kosím nenažrancům, že jo? Stačí, že nám každý rok očešou veškeré třešně. Pche :-D! Toho bohdá... Však to znáte.) Mňam. S politováním musím přiznat, že pro zahrádkáře jsem asi horší katastrofa než přemnožení hmyzu nebo nálet hejna už zmíněných kosů :-D. V pěstování nevynikám (usušila jsem už i kaktus, což chce fakt kus nadání), ale co se sklízení týká? To jsem fakt přeborník světového formátu! 
Když už se chystám upéct něco jahodového, vždycky kupuju jahod 2x tolik, aby mi zbylo tak akorát. Musím přece ověřit, že do dezertu nejde nic špatného, no ne? To je jasný. A já ověřuju fakt ráda a vytrvale :-D. Když jsem pekla tenhle letní dort k 50. výročí (To je paráda, co? To bych jednou taky chtěla :-)! Ale nás teď čeká krásných kulatých 20 dnů :-D...), koupila jsem raději košíčky rovnou 3. No dobře, tak 4, ale pšššt! Jedinou komplikací při přípravě tohoto dortu je fakt, že jahody po obvodu (a vlastně i na povrchu) by měly být stejně velké. Což vyžaduje trochu přebírání (a likvidaci zcela nevhodných kusů :-D). Ale tenhle dokonale letní dort za tu trochu práce vážně stojí! Vanilka a jahody totiž patří k sobě a basta <3!


Jahodový dort s vanilkou

Ingredience:
125 g změklého másla
140 g krupicového cukru
1 lžička vanilkové pasty 
2 velká vejce (velikosti L) 
300 g hladké mouky 
1 lžička prášku do pečiva 
1 lžička sody 
1 špetka soli 
250 ml podmáslí/kefíru 

30 krásných jahod (ideálně všechny podobné velikosti) 

600 ml smetany ke šlehání 
200 ml plnotučného mléka 
1 lžíce vanilkové pasty 
2 lžíce krupicového cukru 
2 lžíce kukuřičného škrobu 
6 žloutků 
8 plátků želatiny
+ moučkový cukr na doslazení 

1 menší sklenice jahodové marmelády/džemu (ideální je samozřejmě domácí) 

Postup: 
Rozehřejte troubu na 180°C. Dno velké dortové formy (o průměru 24 cm) vyložte papírem na pečení, boky lehounce pomažte máslem a rovněž vyložte pruhem papíru. Mouku prosejte do mísy spolu se solí, sodou a práškem do pečiva. Vejce vyšlehejte s cukrem a vanilkovou pastou do světlé, nadýchané pěny. Máslo a podmáslí opatrně zahřejte v menším rendlíku. Máslo by se mělo rozpustit, ale směs by měla být pouze vlažná. Do připravené směsi vajec a cukru postupně zašlehejte směs podmáslí a másla a směs mouky s ostatními ingrediencemi. Nalijte těsto do formy a pečte zhruba 30 - 35 minut - dobře hlídejte a pokud se Vám bude povrch zdát moc tmavý, přikryjte ho alobalem (v mé troubě to bylo potřeba udělat zhruba po 20 minutách) a pečte dál přikryté. Dokonalé propečení vyzkoušejte špejlí. Po vytažení nechte korpus vychladnout ve formě. Poté ho můžete z formy vyndat a seříznout do roviny.

Zatímco korpus chladne, připravte základ vanilkové pěny. Žloutky rozšlehejte v polovině mléka. V druhé polovině rozmíchejte škrob. Do rendlíku nalijte 200 ml smetany a do ní vmíchejte cukr a vanilkovou pastu. Opatrně zahřejte těsně pod bod varu (ze smetany se začne kouřit). V tuto chvíli za stálého míchání vlijte tenkým pramínkem žloutky a dál směs vytrvale míchejte (a dál zahřívejte), dokud nezačne houstnout. Nelekejte se, chvilku to potrvá. Po zhoustnutí opět za neustálého míchání přidejte škrob. Asi 2 minuty provařte. Odstavte a za občasného míchání nechte vychladnout. Dejte pozor, aby nahoře nevznikl škraloup.

Zhruba 10 - 15 jahod podobné velikosti odstopkujte a přepulte. Seříznutý korpus vložte do ráfku s upravitelným obvodem, jehož obvod je vyložen pruhem papíru na pečení nebo fólií, a pevně stáhněte. Korpus štědře potřete jahodovou marmeládou (lžíci si dejte stranou), ovšem nenatírejte až úplně ke kraji (stačí nechat 1 cm silný okraj bez marmelády). Kolem dokola vyložte půlkami jahod (řezem ven). Jahody skládejte jednu vedle druhé, těsně k sobě.

Když krém dokonale vychladne, dejte na pár minut nabobtnat do studené vody plátky želatiny. Vanilkový krém ještě jednou důkladně prošlehejte a opatrně (ručně) do něj vmíchejte dotuha ušlehanou zbylou smetanu (400 ml). Ochutnejte a pokud se vám výsledný krém zdá málo sladký, doslaďte ho moučkovým cukrem, ale myslete při tom na to, že korpus je natřený marmeládou a ta je pravděpodobně sama o sobě celkem sladká. Vymačkejte z želatiny přebytečnou vodu a v rendlíku ji opatrně rozpusťte. Stáhněte rendlík z plotny. Poté k rozpuštěné želatině přidejte vrchovatou lžíci připraveného krému a dokonale rozmíchejte. Poté vlijte tuto směs krému a želatiny zpět do krému a důkladně promíchejte (ale opatrně, ať šlehačka nespadne).

Krém nalijte na připravený korpus s jahodami (dejte si záležet aby se dostal i mezi špičky jahod) a jeho povrch důkladně uhlaďte. Dejte dort vychladit na pár hodin do lednice (ideálně přes noc).

Zbylé jahody nakrájejte na plátky. Dort vyjměte z ráfku a stáhněte z obvodu papír. Povrch dortu ozdobte plátky jahod. Pokud dort plánujete převážet nebo ho mít nějakou tu chvilku mimo ledničku, tak právě v tuto chvíli přichází na scénu odložená lžíce marmelády. Trochu ji zahřejte (případně k ní můžete přidat malou kapku vody), aby povolila. Pak marmeládou pomocí štětečku nebo mašlovačky potřete jahody. Nebudou díky tomu tolik osychat. 








Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-*!

PS: Prý už brzy budeme mít nějaké svatební fotky od naší úžasné fotografky Terezky a já pak sepíšu něco o přípravách, svatbě, sladkém baru, který jsem připravila, a vůbec o všem, na což se strašně těším :-)!

Bezové lívanečky a Eton mess

Dobrý večer :-)!

Jsem zpět! Už se mi po vás dost stýskalo. Fakt! Nebojte, moje dočasné zmizení nemá nic společného s tím, že bych se rozhodla nechat blogování (i když by to možná byla výhra pro všechny zúčastněné :-D). V angličtině pro tohle mají super výraz - hiatus. Správně se to asi překládá jako přestávka nebo pauza, ale já tomu říkám totální bezvědomí :-D!
Od 20. května, když jsem napsala poslední příspěvek se toho stalo hrozně moc a popravdě mám spoustu věcí a událostí trochu v mlze. Vzali jsme se. To vím s naprostou jistotou. Mám ustřiženou občanku jako důkaz a můj muž taky :-D. Určitě vám co nejdříve sepíšu článek, jak připravit svatbu doslova "na koleni" a jak se z toho nezbláznit (i když si nejsem jistá, jestli jsem v tomhle bodě ta pravá na rozdávání rad a tipů, ale předstírejme, že ano :-D).
Už asi pět dnů se vám chystám sepsat recept na limetovo-kokosový dort, ale byla jsem schopná maximálně se z posledních sil doplížit z práce a pak zírat do zdi. Ve čtvrtek už moje únava došla tak daleko, že jsem ráno cestou do práce maličko zabloudila. Vyjela jsem pěkně po eskalátoru metra až úplně nahoru a vůbec mě nepřekvapilo, že tam "chybí" celé obchodní centrum Flora. Na povrchu jsem chvíli zmateně zírala na kostel, než mi došlo, že jsem vystoupila o stanici dřív. Ranní procházka mě alespoň maličko probrala, takže dělejme, že to byl záměr :-D. Ehm, rozhodně (ne)byl :-D! Ale dnes, potom co jsem prospala kompletně celé odpoledne, jsem konečně schopná dát dohromady alespoň pár vět. Víceméně smysluplných. No, dejme tomu :-D. 
Nakonec ale nebudu psát o limetovo-kokosovém dortu (nezoufejte, dočkáte se ho později), ale o nejlepší snídani pod sluncem. Bezové lívanečky s pusinkami, šlehačkou a jahodami (tahle geniálně jednoduchá kombinace je známá jako Eton mess) totiž musíte zkusit. V těchto dnech je v podstatě poslední příležitost tuhle dobrotu stihnout připravit se vším všudy, než odkvetou i ty poslední bezové květy... Žádný strach, půjde to i bez čerstvých kvítků (ale s nimi je to samozřejmě dokonalost sama). Tenhle nápad mám napsaný v sešitku To-do už od jara, ale co rozkvetly bezinky, nemohla jsem se myšlenky na tenhle recept zbavit na déle než 2 minuty. Co když mi odkvetou a já zase prošvihnu příležitost, stejně jako se mi to letos povedlo s fialkami a šeříky? Ne! Ani náhodou! Uf, stihla jsem to jen tak tak a vy to taky ještě dáte! 


Ingredience:

1/2 hrnku bezové šťávy
1/2 hrnku podmáslí
1 velké vejce
3/4 hrnku hladké mouky
3/4 hrnku celozrnné mouky
1 špetka soli
2 lžičky prášku do pečiva
2 lžičky jedlé sody
3 bezové květy (nemusí být)
olej nebo máslo na vytření pánve

1 kelímek smetany ke šlehání
jahody

bezové květy na ozdobu

Postup:
Ze všech uvedených surovin vyšlehejte těsto. Pokud by se vám na lívance zdálo příliš tuhé (záleží na savosti mouky), přidejte ještě trochu podmáslí. 
Pánev rozpalte na střední stupeň a vytřete máslem nebo olejem. Lžící tvarujte lívanečky, vrchní stranu posypte otrhanými bezovými květy a opékejte z obou stran. Opékejte opravdu zvolna, protože díky obsahu bezové šťávy mají tendenci se připalovat, pokud pánev rozpálíte na příliš vysokou teplotu. 

Podávejte s dotuha ušlehanou smetanou, nakrájenými jahodami a rozdrcenými sněhovými pusinkami. Můžete přidat i trochu dalších bezových kvítků. 








Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-*

Šneci z kynutého těsta s náplní z rebarbory a jahod dušených v cideru

Dobré odpoledne :-)!

Tento 
týden se mi podařil doslova husarský kousek. No on je to spíš pořádný kus.. A začalo to vlastně nevinně. Tedy víceméně. Už asi týden jsem uštvaná jako divá zvěř. Na tom není vůbec nic divného, protože díky své nekonečné lenosti a neúprosně se blížícímu termínu svatby (už zbývají jen 2 týdny!!!) nestíhám vůbec nic a za běhu doháním, co se dá (většinou se to moc nedá). Na poslední chvíli samozřejmě. Příkladně pozvánky jsme rozesílali až minulý týden poté, co mi přišla pozvánka na svatbu, která se koná až měsíc po té naší... Tak mě napadlo, že už je možná čas :-D! Ehm. Nevadí. Stane se (pravděpodobně jenom nám, ale co už...). Ale díky své zcela roztěkané mysli dělám jednu pitomost za druhou. A především za všech okolností - v práci, doma, všude. Ach jo. Kdy tohle skončí? (Teda fakt dost pochybuju, že už za těch 14 dní :-D!)

Minulý týden jsem psala cosi pracovního na Facebook (myšlenkami zase kdesi v předalekém vesmíru) a kolegyně ihned svým ostřížím zrakem zachytila chybu (nebyla to tedy rozhodně moje první ani poslední, protože mi občas nějaká ulítne i při podstatně klidnějším stavu mysli). Nebylo to nic až tak pobuřujícího a závažného. Napsala jsem protěžovat místo protežovat. (Dobře, tak rovnou přiznám, že jsem vlastně ani nevěděla, že se to takhle píše. Ale pšššt :-D!) Opraveno. Uf. Klid. 
Klid? No tak to ani náhodou. Ani náhodou! "O jaké chybě se bavíte? O té v pozvánce? Jako je to blbý, ale to skoro všichni přehlédnou," ozve se další kolegyně. Počkat! Stop! Cože? "V jaké pozvánce," ptám se opatrně. "No v té svatební!" Chyba ve svatební pozvánce? CHYBA?!!! NEEEEEE! NEEE?! "Ve slově standard se píše na konci d ne t. Ale to nikdo nebude řešit, neboj!" Jo. Píše se tam d. A já to vím. A navíc moc dobře.
Do-----e! Do háje zelenýho. Jako bys nevěděla M., že tohle slovo vždycky napíšeš blbě a musíš ho pak opravovat!!!! Copak máš v hlavě vařenej květák? No nic. Pozvánky už byly tou dobou rozeslané všem hostům. VŠEM! A s chybou. Jdu se zahrabat! Ne, jdu se radši rovnou zabít! Krve by se ve mně vážně nedořezal.
Vydýchala jsem vlastní blbost (měla jsem na to jen pár hodin, takže se mi to nepodařilo úplně, ale co se dalo dělat, že jo...), rezignovaně sbalila zbylé pozvánky a vyrazila do laboratoře, kde jsem jimi chtěla překvapit bývalé kolegy. "Jiřinko, prosím tě, tady máš pozvánku a odpusť mi tu hrubku jak vrata! Vím o ní, kaju se, stydím se, chodila bych kanálama, kdyby to nebylo nechutný, umřu a vůbec! Prostě dělejme, že nejsem úplný blbec," hlásila jsem hned ode dveří. Kolegyně rychle přelétla text a povídá, "Myslíš ty podpadky?! To si určitě díky tomu fontu nikdo nevšimne, fakt! Neboj!" NEEEEEEEEEEEEEE! 
Ano, skutečně. Když můj budoucí muž nesl poprvé pozvánky k vytištění, řekli mu, že dodané obrázky ve formátu png mají pro tisk příliš nízké rozlišení. A tak jsem mu vyexportovala soubor v pdf. Ale ze starší neopravené verze. Jo. To jsem já. Těší mě. Packal. James Packal.

Ale ne všechno, na co sáhnu, je odsouzeno ke strašlivému a ostudnému konci. Přísahám. Teda vlastně částečně přísahám a částečně doufám :-D. Třeba tyhle šneci jsou fakt strašně moc dobrý. Teda takhle, "zdravější a alternativnější" verze náplně s chia semínky se trochu vzpírá spolupráci a je přehnaně svobodomyslná na to, aby všechna zůstala na vámi přesně určeném místě (já jí potom přelstila velkou pístovou stříkačkou a násilím jí umravnila). Ale nechtěla jsem vám tajit, že jsem jí zkoušela a že je vážně strašně dobrá. Neprůstřelná verze zahuštěná škrobem je podstatně ukázněnější, takže pokud chcete jít "na jistotu", zvolte tu ;-)! Nebudete zklamáni!


Šneci z kynutého těsta s náplní z rebarbory a jahod dušených v cideru a polevou z krémového sýra

Igredience:
3 řapíky rebarbory
15 jahod
1 lahev cideru (já použila Red Berries)
krupicový nebo třtinový cukr
1 lžička vanilkové pasty
chia semínka nebo kukuřičný škrob na zahuštění

3/4 hrnku mléka
1 kostka kvasnic
1/4 hrnku krupicového cukru
2 malá vejce (nebo jedno opravdu veliké)
4 - 5 hrnků hladké mouky (nejlépe na kynuté těsto)
1 lžička soli
1/2 lžičky vanilkové pasty
1/2 hrnku másla (nebo rovnou 3/4 hrnku másla, ale mně se kapka přidaného oleje osvědčila a přijde mi, že pak těsto vydrží déle vláčné) 
1/4 hrnku oleje

rozpuštěné máslo na vytření plechu a potření šnečků

1 krémový sýr
kapka mléka
moučkový cukr

Postup:
Nejdříve si připravte náplň. Můžete si vybrat ze dvou variant - náplň můzěte zahustit buď chia semínky (ale předem upozorňuji, že se jí potom nechce příliš držet na místě a je s ní trochu komplikovanější práce) nebo klasicky kukuřičným škrobem. Rebarboru oloupejte a nakrájejte na 2-3 cm kousky. Jahody omyjte a přepulte. Obojí dejte do rendlíku, zalijte ciderem a duste, dokud se rebarbora nerozpadne na vlákénka, jahody krásně nezměknou a tekutina se nezredukuje tak na polovinu (bude to trvat asi 15 - 20 minut). Ochutnejte a doslaďte krupicovým nebo třtinovým cukrem (těsto moc sladké není, takže se nebojte). V tuto chvíli buď přidejte chia semínka (tak 3 - 4 lžíce), odstavte a nechte vychladnout nebo rozmíchejte 2 - 3 lžíce kukuřičného škrobu v kapce vody, přilijte k vroucí náplni a ještě alespoň 2 minuty provařte, pak odstavte a za občasného míchání nechte vychladnout.

Poté se můžete vrhnout na těsto. V rendlíku smícháme vlažné mléko, lžíci cukru a rozdrobené droždí. Necháme 15 minut vzejít kvásek. 
Mezitím rozmícháme vejce s máslem, olejem a zbylým cukrem. Do vaječné směsi zamícháme kvásek, sůl, vanilku a 2 hrnky mouky. Nakonec postupně zapracujeme zbylou mouku, tak aby vzniklé těsto bylo vláčné a nelepivé, ale zase ne příliš tuhé (nepřidávejte nutně všechnu). Propracované těsto dáme do velké mísy vytřené olejem a tu přikryjeme čistou utěrkou nebo potravinářskou folií. Necháme 2 hodiny kynout na teplém místě. Po dvou hodinách rozválíme těsto na velký obdélník, silný asi 1 cm. Tak 2/3 plátu potřeme připravenou náplní (tak, že jeden delší okraj zůstane nepotřený). Co nejpevněji zavineme do rolády směrem od potřeného okraje k nepotřenému (ten bude nakonec vespod rolády) a nakrájíme na 2 cm kolečka (bude jich zhruba 15 - 16). Kolečka rozložíme na plech vymazaný máslem řeznou stranou nahoru a necháme mezi nimi dostatečné místo na nakynutí. Všechna kolečka potřete po obvodu máslem. Ještě 30 minut necháme kynout na plechu. Poté pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C - 20 minut přikryté alobalem a 20 minut odkryté. Po 40 minutách (nebo když už jsou pěkně zlatavé) vyndáme a necháme vychladnout na mřížce. 
Po vychladnutí ozdobíme polevou připravenou rozmícháním krémového sýra s mlékem a cukrem.






Mějte se moc krásně,
vaše M. :-*!

Čokoládový dort s krémem z bílé čokolády a zeleného čaje matcha

Dobré odpoledne :-)!

Být či nebýt, to je oč tu běží! Shakespeare mě úplně chápe. A já chápu jeho. Fakt! Akorát moje existenciální dilema leží v (trochu, ale jen úplně maliličko) odlišné rovině... Ale jinak je to úplně to samé. Teda téměř. Myslím. Hmmm.
Držíc v ruce přenosku s dortem (poněvadž na pravou lidskou lebku jsem sáhla naposledy na přednáškách anatomie a vlastně ani nemám potřebu to znovu opakovat, natož s ní nějak dlouze vykecávat :-D) si kladu jedinou palčivou otázku... Donést celý dort do kavárny nebo ho sežrat sama? TO je oč tu běží. (A prosím nezpochybňujte mou schopnost spořádat 12 porcí dortu na posezení, byli byste zklamáni :-D.) Víte, kolik to stojí přemáhání a energie? Každý krok směrem k autobusové zastávce je těžší a těžší. A to nejen proto, že takový dort se bez auta dost pronese a že mám díky tomu pravý biceps výrazně větší než levý, takže vypadám jako nesymetrický Pepek Námořník. Kdyby měl vlasy. A kdyby si liboval v ženském oblečení. A neměl fajfku. No nic. 
Dobře, tak jste mě nachytali na švestkách. Můj muž alias Přenašeč (přiznávám, přezdívku musím ještě poladit :-D) vypadá v tomto směru hůř a jeho ruce to odskákali o dost víc než moje. Nebudu lhát, dost blbě se teď na něj shání trička. Život je pes... Ale taky jsem párkrát (slovy asi tak dvakrát) nějaký ten dort nesla! Na mou duši, na psí uši. Abyste si jako nemysleli, že já jen všechny ty dorty upeču a pak se už jen válím... No jooo, tak válím, ale nechci, abyste to věděli :-D. Takže prosím dál dělejte, že nevíte, že jsem lenoch. A já budu dělat, že nevím, že to víte a děláte, že nevíte... Chápete. Chápete, že jo?
Při pečení tohohle dortu jsem se hluboce zamyslela, jak je to dlouho, kdy jsem naposledy měla kus dortu (a jestli by se v kavárně moc zlobili, kdybych jim ho donesla lehce ohlodaný). Jako opravdový kus dortu ve tvaru klínku na talířku s dezertní vidličkou... Prostě DORT. Ne drobky zkrojeného korpusu a zbyteček krému vycuclý z do bezvědomí vymačkaného cukrářského sáčku. No a došlo mi, že už to je... Fakt dlouho. Asi jako první-týden-v-listopadu dlouho! Eh? To je nářez, co? Takže je zcela jasné, proč se to vypravování dortů do světa týden od týdne ztěžuje... A taky je jednoznačné, že budu muset upéct dort pro M.
A najednou vyvstala další potenciální krize. Upéct ten samý (soudě podle všech odborně odebraných vzorků - ok, tak podle vyluxovaných drobků - zcela objektivně dokonalý) čokoládový dort s krémem z bílé čokolády a japonského čaje matcha nebo nějaký úplně jiný :-D? To je oč tu běží právě v tuhle chvíli. A teď babo Hamlete raď...


Čokoládový dort s krémem z bílé čokolády a zeleného čaje matcha

Ingredience: 
3 vejce
1 a 1/2 hrnku krupicového cukru
3/4 velké kostky másla, změklého
1 a 1/2 hrnku hladké mouky
1 hrnek polohrubé mouky
6 lžic kakaa holandského typu
1 sáček prášku do pečiva
1 sáček jedlé sody
špetka soli
1 hrnek podmáslí
6 lžic silné kávy

150 g bílé čokolády
250 ml smetany ke šlehání
6 g matcha čaje
500 g mascarpone
250 g krémového sýra
+ případně moučkový cukr na doslazení

hobliny hořké čokolády na ozdobení

Postup:
Den předem si připravte základ čokoládového krému. Smetanu ke šlehání zahřejte v rendlíku, vsypte do ní nalámanou čokoládu a na mírném plameni ji za stálého míchání ve smetaně rozpusťte. Poté odstavte, nechte vychladnout a dejte na noc vychladit do lednice.

Nejdříve si připravte korpus. Uvařte hrnek silné kávy a nechte jí vychladnout. Troubu vyhřejte na 180°C. Rozevírací dortovou formu o průměru 26 cm vyložte papírem na pečení. Vyložte dno i boky formy - boky vymažte trochou másla a kolem dokola přilepte pruh papíru a lehce přitlačte. Vejce vyšlehejte s cukrem do nadýchané pěny. Poté zašlehejte změklé máslo. Oba druhy mouky, kakao, prášek do pečiva, sodu a sůl přesejte přes jemné sítko. Moučnou směs, podmáslí a kávu přidávejte po částech do těsta a zašlehejte na malé otáčky. Těsto nalijte do připravené formy a dejte péct. Pečte 25 minut odkryté a 25 minut zakryté alobalem nebo archem pečícího papíru. Propečení zkontrolujte zapíchnutím špejle do středu korpusu. Pokud jí vytáhnete suchou, je hotovo. Korpus nechte vychladnout ve formě. 

Na krém z bílé čokolády nejdříve prošlehejte základ připravený předešlého dne a zašlehejte do něj přes sítko prosetý čaj matcha, mascarpone a krémový sýr. V případě, že vám krém připadá málo sladký, doslaďte ho moučkovým cukrem.

Pokud je to potřeba, korpus nejdříve zakrojte do roviny a poté ho jednou vodorovně prokrojte. Spodní část korpusu potřete třetinou krému, přiklopte vrchním dílem korpusu a celý dort potřete další 1/3 krému a uhlaďte. Zbytkem krému naplňte cukrářský sáček se špičkou s velkými ostrými zuby. Povrch dortu ozdobte špičkami krému.

Dejte dort alespoň na hodinu vychladit do lednice. Poté ozdobte hoblinami čokolády.






Mějte se moc krásně,
vaše M. :-*!

Srdíčka z odpalovaného těsta s brusinkovou náplní

Dobrý večer :-)!

Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.

Máj. Láska. Klasika všech klasik <3. (A pak že je povinná středoškolská četba otravná a k ničemu. Pche.)
Pozdní večer sice ještě není, ale to nevadí. Alespoň ten první máj jsem trefila. Ne, že by to bylo nějak těžké :-D! Ani ten hrdliččin hlas a borový háj jsem tedy nevychytala úplně na 100%. Hmm. Na parapetu nám kempuje vykrmený sídlištní holub (Chtěla jsem zrovna napsat, že by se měl nad svou váhou zamyslet, protože je širší než delší, ale vzhledem k tomu, že vyletěl až sem do osmého patra, patrně na tom bude s fyzičkou o dost líp než já... No nic :-D! Tak buď v pohodě, holube.) a pod okny kromě páru borovic rostou převážně břízy a další "listnatá havěť" v rozpuku, což vím i bez koukání (jsem totiž vědma a mám fenomenální paměť - haha), protože se můj muž zrovna zcela neromanticky dusí a prská. Ale je statečný a při každém mém znepokojeném pohledu tvrdí, že ho to prozatím nezabije. Tak mu věřím. Ale kdybyste ho slyšeli, tak byste měli pochybnosti taky. Fakt. Dokonce jsme dnes zvládli i zamilovaný polibek pod rozkvetlou třešní a to bez toho, abych byla odkýchnutá do Číny. Návrat by byl se všemi těmi ploty o dost složitější. Ale ten risk za to stál! Neuschnu. Uf. Začínala jsem se bát. 
Abych muži ulehčila jeho utrpení a odvděčila se mu za jeho nekonečnou trpělivost se všemi mými podivnostmi (a že je to dost rozsáhlá sbírka), upekla jsem mu věnečky. Samozřejmě ne úplně obyčejné, ale tak trochu jiné věnečky... Srdíčkové! A navíc s báječnou brusinkovou náplní. A hlavně s bílou čokoládou, protože to je jeho kryptonit a odpustí mi za ní i článek (částečně) o jeho alergii :-D. Cha! Takže jsme vyhráli všichni :-)!


Srdíčka z odpalovaného těsta s brusinkovou náplní

Ingredience:
125 g neperlivé minerální vody
125 g mléka
5 g krupicového cukru
5 g mořské soli
110 g másla
70 g hladké mouky
70 g polohrubé mouky
5 vajec (250 g)

250 g mražených brusinek
250 ml vody
40 g kukuřičného škrobu
125 g másla
125 g krémového sýra
125 ml smetany ke šlehání

+ bílá čokoláda a cukrová srdíčka na ozdobu

Postup: 
Zapněte troubu na 200 °C a nechte jí vyhřát, mřížku umístěte doprostřed. V rendlíku nebo menším hrnci spolu zahřejte vodu, mléko, cukr, sůl a máslo. Když začne směs vřít, přisypte naráz mouku (předem jí prosejte přes sítko) a vytrvale míchejte, dokud nebude vzniklá pasta hladká a nezačne se odlepovat od stěn (tzv. odpalování). Přemístěte pastu do mísy robotu a nechte míchat na nejnižší obrátky, dokud trochu nezchladne. Poté zvyšte obrátky a po jednom zašlehejte vejce. Vznikne lesklé táhlé těsto. Těstem naplňte cukrářský sáček se zdobící špičkou s hustými malými zoubky. Na plech vyložený pečícím papírem stříkejte srdíčka z těsta. Nechte mezi nimi alespoň 2 - 3 cm rozestupy, protože při pečení dost nabudou. Nejdříve pečte 10 minut na 200°C, poté troubu na pár vteřin otevřete, aby mohla odejít pára, pak teplotu v troubě snižte na 180°C a dopékejte 15 - 20 minut (srdíčka musí být nafouklá a krásně zlatá, záleží na vaší troubě, nepouštějte je z dohledu). Po vytažení z trouby je nechte vychladnout na mřížce.

Brusinky poduste s kapkou vody a nechte je lehce zchladnout. Propasírujte je přes husté sítko, abyste se zbavili slupek. Poté je smíchejte se 125 ml vody, vraťte je zpět do rendlíku a přiveďte k varu. Ve zbytku vody rozmíchejte škrob. Když začnou brusinky vřít, za stálého míchání (to je důležité!) přidejte vodu se škrobem. Míchejte, co vám bude síla stačit, aby vám nevznikly hrudky. Nechte "pudink" krátce provařit a neustále míchejte. Poté přemístěte krém do mísy robotu a na nízké otáčky krém promíchávejte, aby z něj vyšla pára a rychleji vychladl. Když vychladne zhruba na 60°C (pokud nemáte teploměr jako já, tak je to zhruba ve chvíli, kdy už se z něj tolik nekouří a nepopálíte si o něj ruku :-D), přišlehejte do něj kostičky másla. Hotový krém nechte dokonale vychladnout a poté do něj zašlehejte krémový sýr a vyšlehanou smetanu. Krémem naplňte cukrářský sáček se špičkou s drobnými zoubky. 

Srdíčka vodorovně prokrojte a spodní část naplňte brusinkovou náplní a přiklopte vrchní částí korpusu. Vršek polijte rozpuštěnou bílou čokoládou a posypte srdíčky.






Mějte se moc krásně (a pokud jste to ještě nestihli tak honem pod třešeň),
Vaše M. :-*

Palačinka Dutch baby pancake s Amarettem, mandlemi a quinoou

Dobré odpoledne :-)!

Uf, přijde mi, že jsem tu nebyla celou věčnost. No vlastně od Velikonoc a to už je pořádná doba. Víte, udělala jsem strašlivou chybu. Tu největší na světě. Všechno jsem zakřikla. Strašně jsem se radovala, že jsem asi 3 celé měsíce přežila ve zdraví. Zázrak! Jenže hned jak jsem to vypustila do světa, začalo se všechno zase hroutit. Pár dní horeček v březnu, no co. Lehli tehdy skoro všichni. Nedalo se asi čekat, že se svou historií se tomu vyhnu. Jenže já se toho od té doby vůbec nedokázala zbavit... 
Vypadá to, že aby se vesmír udržel v rovnováze, musí být každá virová infekce vyvážená nějakou bakteriální. Člověk by řekl, že se to v lidstvu pěkně rozprostře, každý si odsmrká, odprská a odleží svůj podíl a bude klid. (No jo, jako virolog vím, že to tak nefunguje, ale stejně :-D!) Ehm, ale to neee. Zdá se, že jsem na sebe svým nadšeným výrokem a neskrývanou radostí přivolala pohled zákeřného Sauronova oka. A začali se dít věci. Od března mi prostě nebylo hej. Cítila jsem se pod psa, plížila jsem se jako stín, nazelenalou popelavou barvu a kruhy pod očima jsem skrývala pod korektorem a tvářenkou a čekala, že bude líp. Jenže nebylo. Nejdřív přišla poctivá chřipka, a protože jsem totální pako a nešetřila jsem se tolik, kolik bylo potřeba, schytala jsem následně neméně poctivou angínu. Jo. Tři týdny horeček nejsou žádný med, vlastně se dost divím, že nemám mozek uvařený natvrdo. I když chvílemi si tak rozhodně připadám (minimálně nahniličko je určitě). Doufejme, že vesmír už je tedy opět v rovnováze. A já už snad ve středu povstanu jako fénix z popela! No dobře, tak spíš jako zombie ze zmuchlaného povlečení, ale chápete :-D...
Vyplývá z toho jedno jediné hluboké poučení staré jako metuzalém. Prostě se poctivě vyležte hned napoprvé a bude klid. Spousta tekutin, tepla a spánku. Žádné přecházení a podceňování situace. Tečka. (PS: Tento postup byl schválen lékařem :-D!)
A vzhledem k situaci pro vás nemám žádný složitější recept. Bohužel nemám ani žádný v záloze, který bych teď mohla jako zázrakem vytáhnout. Ale mám pro vás recept na zruba stoprvní palačinku Dutch baby. Na těch totiž poslední tři týdny o víkendech žijeme (akorát fotit jsme pochopitelně zvládli jenom jednou), protože ji připravíte během několika minut a nebo vám ji stejně rychle udělá váš úžasný budoucí manžel. 


Palačinka Dutch baby pancake s Amarettem, mandlemi a quinoou

Ingredience:
3 velká vejce (nebo 4 malá)
2/3 hrnku mléka
2/3 hrnku hladké mouky (nebo 1/3 + 1/3 hrnku celozrnné mouky)
1 lžíce sypké stévie
1 špetka soli
1 lžíce Amaretta
1 lžička vody mandlového extraktu
1 lžíce másla
1 hrst mandlových plátků
1 hrst pufované quinoy

ovoce
kokosové kondenzované mléko (já vím, je to prasárna, ale jednou za čas je dost boží ;-))
řecký jogurt

Postup:
Troubu vyhřejte na 220°C. Pánev, u které jste si zcela jistí, že tuto teplotu zvládne (nesmí mít žádné plastové části nebo citlivý povrch), vložte do trouby a nechte jí nahřát. 

Vejce, mléko, mouku (nebo oba druhy mouky), stévii, sůl, Amaretto a mandlový extrakt vložte do mixéru a 2 minuty mixujte.

Když jsou trouba i pánev nahřáté, vyndejte pánev a vhoďte do ní máslo. Zakružte pánví, aby máslo pokrylo celou její plochu (včetně stran). Na vteřinku vraťte do trouby, aby se máslo nahřálo, ale nesmí se spálit. Na to pozor! Mezitím ještě jednou krátce promixujte těsto.

Vytáhněte pánev z trouby, vlijte do ní těsto, posypte mandlovými plátky a quinoou a vraťte do trouby. Pečte 20 minut. 

Podávejte ihned po vytažení s trouby. Třeba jako já s kondenzovaným kokosovým mlékem a čerstvým ovocem. 







Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-*

Asijská "pizza"

Dobré odpoledne,

o rozsáhlé záškodnické činnosti naší kočky Sue už jsem vám vyprávěla. Nejraději ve velkém konzumuje nabíječky (4), sluchátka (5) a čerstvé pečivo. Nejlepší je chleba. Ideálně celý bochník. Někdo už mi dokonce navrhoval ať kupuju chleby dva - jeden "hrací" a druhý na jídlo. No nevím :-D... A nemyslete si, schování chleba nepomůže! Ona je něco jako ninja kočka. Jak jde o pečivo, zvládne ho vyčmuchat kdekoli a cokoli taky otevřít, odklopit, vyhrabat... Sice kvituji s povděkem, že je gurmán a miluje stejný kváskový nebo olivový chleba jako my, ale čeho je moc, toho je příliš. 
Celé své obžerství totiž nedávno posunula o úroveň výš. Objevila totiž kouzlo vajec a krémového sýra. Takový šťastný den to byl. Šli jsme s milým do obchodu a narazili na svatý grál... Philadelphie, mascarpone a vejce v akci :-D! To chceš! V očích se mi rozsvítili šťastné hvězdičky. Většina žen tento stav asi zažívá spíš v souvislosti s botami, kabelkami nebo oblečením, ale no, já jsem vždycky byla trochu jiná :-D! Hopsala jsem tam radostí a pomalu tančila vítězný tanec. Jo, stačí mi fakt málo. 
Vítězoslavně jsme všechno dotáhli domů. Vejce jsem si nechala na lince, protože jsem věděla, že budu ráno péct, tak aby měla pokojou teplotu. Šli jsme si lehnout, pustili si seriál (Mimochodem, už mám delší dobu rozepsaný článek s našimi seriálovými tipy - zajímal by vás?) a najednou se ozvalo žuchnutí. Takový ten podezřelý zvuk, který dost neradi slyšíte v jakoukoli denní dobu, natož v noci. Nemohlo to znamenat nic dobrého. Vyrazili jsme do kuchyně, protože z toho nezvratně koukala nějaká kočičí kulišárna. A skutečně. Sue seděla uprostřed kuchyňky u převrhnutého kartonu 15 vajec a vylizovala těch 5, co se jí podařilo rozbít. Tolik k mé radosti z 15 vajec za cenu 10 :-D! Vyprášili jsme jí kožich, prokleli jí do 13. kolene (vydrželo nám to asi 15 vteřin, než na nás vrhla nevinný kukuč), uklidili spoušť a šli si znovu lehnout.
Druhý den z části pozůstalých úlovků vznikla roláda. Byla fakt boží. I Sue ji ocenila, když objevila odkrojené konce a ekologicky je zlikvidovala během necelé minuty. Philadelphie je prý tuze "mňaum" :-D! No nic. Další sprďák, který mohla s naprosto ledovým klidem odignorovat. Asi potřebujeme zaříkavače koček nebo co :-D.
A abychom se s mužem neživili jen cukrem (což fakt neděláme, nebojte), upekla jsem i tuhle boží asijskou "pizzu". Nebo spíš obložený naan. To je vlastně jedno. Inspirovala mě k ní moje oblíbená blogerka Tieghan Gerard. Tuhle dobrotu jsem dělala už podruhé v krátké době, což potvrzuje, jak moc nám zachutnala :-)! Takhle pizza je nejen krásně barevná, ale i svěží, pikantní a uspokojující (s klidem bych jí zařadila mezi comford food), prostě ideální mix asijské a italské kuchyně. 


Asijská "pizza"

Ingredience:
1/4 hrnku teplé vody
1 lžíce krupicového cukru
1 lžička sušeného droždí
3/4 hrnku vlažného mléka
1 hrnek řeckého jogurtu
4 hrnky hladké mouky
1 lžička jedlé sody
1 a 1/2 lžičky prášku do pečiva
1/4 lžičky soli

8 lžic rajčatové passaty

1 lžíce chilli omáčky
1 lžíce sojové omáčky
4 vejce
2 koule mozzarelly

salátová okurka, nakrájená na kolečka
ředvičky nebo ředkev daikon, nakrájené na kolečka
mrkev, nakrájená na nudličky
chilli papričky, nakrájená na kolečka (odstraňte semínka, pokud se bojíte přílišné pálivosti)
koriandr
bazalka
černý sezam

Postup:
Nejdříve si připrate těsto na chleba naan. V misce smíchejte vodu, cukr a droždí a nechte vzejít kvásek. Bude to trvat zhruba 10 - 15 minut. V jiné (větší míse) smíchejte mouku, sůl, sodu a prášek do pečiva. Když je kvásek hotov, přidejte k němu teplé mléko a jogurt. Nalijte tekuté ingredience do středu suchých a míchejte dřevenou vařečkou. Když už těsto tvoří kompaktní "kouli", propracujte ho pořádně rukama. Mělo by trochu lepit a být krásně měkké a vláčné. Pokud je extrémně lepivé, přidejte trochu mouky a dobře jí zapracujte. Misku zakryjte fólií a nechte těsto hodinu kynout na teplém místě. 

Troubu předehřejte na 200°C. Těsto rozdělte na 4 části (na 4 malé "pizzy", nebo na poloviny, pokud chcete velké), přemístěte je plech vyložený papírem na pečení a naolejovanýma rukama je roztáhněte do placek (můžete samozřejmě použít i váleček). Passatu smíchejte s chilli a sojovou omáčkou a vzniklou směsí potřete placky. 
Na každou rozklepněte 1 vejce a poklaďte je na plátky pokrájenou mozarellou. 
Pečte zhruba 20 - 25 minut nebo dokud nebude sýr rozpuštěný a vejce pevné tak, jak ho máte rádi.  
Hotovou "pizzu" poklaďte připravenou zeleninou, posypte koriandrovými a bazalkovými lístky a sezamovými semínky.





Mějte se moc krásně,
Vaše M :-*

Kokosová rýže se sezamem, malinami a karamelovou krustičkou

Dobré odpoledne,

taky se tolik těšíte na víkend? Já pro jistotu půjdu spát hned teď, aby už byla sobota :-D! Tenhle týden byl dozajista zajímavý. No, dejme tomu, víceméně... Říkejme tomu tak :-D!
Ovšem! Učinila jsem víc než šokující odhalení. Totiž, blog má jednu takovou záložku - Statistiky. Sem tam nakouknu, co je nového, protože jsem prostě opice zvědavá. Většinou to bývá klasika. Převaha publika z ČR (jsem paf) a SR, nějaké to Německo, Rusko, USA... Trochu mě zarazila ta Keňa tam, ale co já vím, že jo? Nějaká keňská hospodyňka si ráda přečte recept na dort v češtině. (Ne, dobře, vím, servery, něco, něco, bla, bla, bla.) To nechme plavat. Ani odkazující weby nejsou žádným překvapením - Google, Facebook, Blogerky, Food blog roku. Ale teď to přijde! Úžas se dostavil po srolování na klíčová slova, která nejčastěji zadáváte do vyhledávače, abyste se na blog dostali. BUM!

Záhada číslo 1: Veganský dort
Tohle vlastně není až taková záhada. Za všechno může tenhle veganský čokoládový dort, který T. pekla pro jednu naší "čistě rostlinnou" kamarádku. Takže tu vítáme kamarády vegany :-)! Pokud hned neomdlíte z množství másla a vajec (a cholesterolu, jak si teď uvědomuju :-D), které tímhle blogem prošlo, budeme rády, když sem za námi přijdete častěji ;-)! My dvě sice veganky nejsme (množství šlehačky, které to potvrzuje, už by zaplnilo menší jezero), ale rozhodně všemožné veganské dobroty neodmítáme ani nezavrhujeme! Myslím, že dnešní recept a tuny cuketových špaget, které do sebe cpe T., o tom vypovídají své. Doufám, že si na kokosové rýži pochutnáte jako my :-)!

Záhada číslo 2: Balení se do deky, úchylka?
Ano, nešálí vás zrak! Je to tak... Druhou skupinou, která nám tu přibyla jsou úchylové. Očividně ti, kteří se víc než rádi balí do deky (Nebo ti, kteří si o úchylech zamotaných v dece rádi čtou). Bájo. Musím vás zklamat. Neee, že bych netrávila zabalená v dece hodně času. Prostě mám špatný oběhový systém, no. Eh, nebudem to víc rozebírat, jo :-D? Pro vás tu prostě nic nemáme. Sbohem. Zas nechci být nepřátelská, ale tak si aspoň zkuste najít lepší životní náplň... Třeba pečení nebo tak :-D! 

Ale zpět k receptu. Nápad na tuhle dobrotu se mi v hlavě zrodil už ve chvíli, kdy mi pod stromečkem přistála flambovací pistole (Díky T. :-*!). Realizace maličko uvázla na tom, že jsem neměla plyn ani maliny :-D! A protože jsem trochu línej zadek (a venku bylo od Vánoc dost hnusně, že jo...), vždycky, když jsem si vzpomněla, se mi nechtělo oblíkat a táhnout do obchodu. A taky maliny stály za houby a tak vůbec :-D. Situace se ale změnila minulý týden (ok, přiznám se, muž měl mé prokrastinace asi už plné zuby a donesl mi plyn i maliny) a tadááá, zde je výsledek :-)! Dobrou chuť!


Kokosová rýže se sezamem, malinami a karamelovou krustičkou

Ingredience (4 porce):
200 g mražených malin
trocha vody
stévie (cukr, med nebo sirup) na doslazení

1 a 1/2 hrnku kulatozrnné rýže
1 a 1/2 hrnku vody
1 a 1/2 hrnku kokosového mléka
špetka soli
2 lžíce stévie (cukr, med nebo sirup)
2 lžíce černého sezamu
2 lžíce kokosového krému (nemusí být)
4 lžičky třtinového cukru

maliny na ozdobu

Postup:
Maliny dejte do rendlíku, trochu podlijte vodou, zakryjte pokličkou a lehce poduste. Rozmačkejte je vidličkou a doslaďte podle chuti (nemusíte vůbec). 

Rýži můžete večer předem namočit do vody. Zkrátí to dobu následného vaření, ale rozhodně to není nutné. Pokud jste rýži namočili, druhý den vodu slijte. Rýži zalijte vodou a kokosovým mlékem, přidejte špetku soli a stévii a přiveďte k varu. Za občasného míchání vařte doměkka a krémova. Pokud je třeba, přilijte ještě další vodu smíchanou s mlékem (v poměru 1:1). K hotové rýži přimíchejte sezam a pro extra krémovost případně i kokosový krém. 

Na dno skleniček rozdělte maliny a na ně navrstvěte rýži. Povrch rýže posypte třtinovým cukrem a pomoc flambovací pistole ho zkaramelizujte. Pokud nemáte flabovací pistoli, můžete cukr zkaramelizovat pod grilem v troubě, ale předem se ujistěte, že nádobky, které používáte žár vydrží. Nakonec ozdobte čerstvými malinami. 







Moc si užijte víkend,
Vaše M. :-*


 photo copyright.jpg
blogger template by envye