Kynuté koláče s tvarohem/dýňovým pyré, švestkami a makovou drobenkou

Dobré odpoledne :-)!

Když už si myslíte, že vás nemůže nic zaskočit...
Ležím na zádech na zátěžovém koberci redakce, mžourám do stropu a v hlavě mi bzučí. "To opravdu musel na dnešek připadnout den velkého prádla? Opravdu jsem v zásuvce neměla nic lepšího než tuhle opranou hrůzu s povolenou gumou a několik dírkami kolem lemu? Opravdu jsem si s něčím takovým vzala šaty? I kdyby dneska jen foukal vítr, tak to bude ostuda!!! Mohla bys laskavě prát častěji? Jsi fakt husa, M.!" Naštěstí jsem alespoň "strategicky" natočená tak, aby průhledným pruhem v dolní části prosklené stěny byla do chodby vidět moje hlava a ne opačný konec těla, který mi teď přijde až příliš odhalený (prostě mi leze zadek, haha, ale holky jsou dámy a nekomentujou to). Ovšem za šťastným nasměrováním stojí spíš náhoda, než má duchapřítomnost (na tu bych nevsadila ani desetník, kdyby byly ještě v oběhu, stojí totiž za starou bačkoru). "Ty šaty by teda taky mohly být delší... Copak na to mám nohy? No, nemám! NEMÁM! Proklata budiž všechna prodlužující zhuběňující zrcadla v kabinkách!!! A taky to desetivteřinový falešný sebevědomí! No, ale ty šaty asi nejsou určené k tomu, aby se v nich někdo válel po zemi. Jenže, jak mě tohle do háje zelenýho mělo napadnout?", honí se mi hlavou. 
A to ten den začal tak nenápadně. Ovšem idylka trvala jen do chvíle, než jsem do ticha přerušovaného pouze klapáním klávesnic pronesla: "Holky, nechci vás děsit, ale právě jsem přestala vidět na jedno oko..." Teda byl to kec, neviděla jsem tou dobou už asi 5 minut, ale nejdřív jsem doufala, že to přejde stejně rychle, jako to přišlo. Řeknu rovnou, že to s tím neděšením moc nevyšlo. On teda můj neustále lehce hysterický tón dokáže vyděsit i otrlejší jedince (a připouštím, že tentokrát byl možná maličko víc než lehce hysterický :-D). A tak jsem se ocitla tady - v poloze ležmo na podlaze. Ještě, že máme kolegyni bývalou medičku, která umí zachovat chladnou hlavu a vytahuje ze mě všechny příznaky, které pociťuju, a protože jsou jí díky vlastní zkušenosti víc než povědomé, už projíždí skripta a jde najisto. (Představa sanitky nebo dokonce poslední hodinky v děravém spodním prádle a příliš krátkých šatech mě zrovna moc netěší. Takže podlaha je pořád nejlepší možnost. Ale zase si říkám, že v takových chvílích člověk svoje oblečení určitě neřeší, že jo, takže mě tohle myšlení na blbosti paradoxně uklidňuje.) Snažím se uklidnit mozek, který nestíhá kombinovat normální obraz z levého oka a záblesky a vlnění z pravého. Druhá kolegyně drží v ruce telefon a čeká na povel. "Jooo, tak podle všeho má Marťa auru. Martí, to bude dobrý. Za 5 - 30 minut to blikání a vlnění přestane a začne tě příšerně bolet hlava, protože budeš mít migrénu. Někdo ještě zvrací... Fakt se ti nic víc neděje, opravdu nechceš sanitku?", ujišťuje se ještě asi po desáté. Zvracení. Sanitka. Ještě toho trochu. Odevzdaně vrtím hlavou, protože obraz se právě zaostřuje (asi tak jak se mi jen může zaostřit bez brýlí :-D) a za oko jako by mi někdo zarazil krumpáč. Aaaaa, moje první migréna. "Martí, ty se nám sem tak hodíš... Tady má každej něco. A ty... Ty máš všechno :-D!" Amen.
No a proč tenhle příběh? Vy snad nevidíte souvislost :-D? No dobře, tak možná není do očí bijící... Prostě a jednoduše. Abych holkám vynahradila to trauma a další epizodu ze seriálu M. a všechna její dramata (příští rok dostanu Emmy, to vám říkám) a zdržení od práce a hlavně abych se jim odvděčila za to, jak se o mě staraly a snažily se mě rozptýlit, upekla jsem jim nejpodzimnější ze všech podzimních koláčků. Já vím, nebojte, je to jen první vlaštovka mé vděčnosti :-D!


Kynuté koláče s tvarohem/dýňovým pyré, švestkami a makovou drobenkou

Ingredience (na 16 koláčků): 

Kynuté těsto: 
1/2 hrnku mléka 
2 lžíce krupicového cukru 
1/2 kostky droždí 
1/4 hrnku změklého másla 
1/4 vanilkového lusku 
1 vejce velikosti M 
1 špetka soli 
2 hrnky hladké mouky 
1 lžíce nemletého máku
+ máslo nebo olej na vytření mísy a potření skleničky

Tvarohová náplň: 
1 polotučný tvaroh ve vaničce 
1 žloutek 
moučkový cukr podle chuti 
semínky z 1/4 vanilkového lusku 
trocha strouhané citronové kůry (tak 2 špetky) 
2 lžičky vanilkového pudinku (prášku) 

Dýňová náplň:
250 g dýňového pyré
cukr podle chuti
1/2 lžíce pumpkin pie spice, mixed spice nebo perníkového koření
2 lžičky vanilkového pudinku

Maková drobenka:
60 g másla
100 g cukru
60 g polohrubé mouky
40 g mletého máku

Na dokončení:
švestky
20 g másla
1 lžíce rumu

Postup:
1) V rendlíku smíchejte vlažné mléko, lžíci cukru a rozdrobené droždí a 15 minut nechte vzejít kvásek.

2) Mezitím vyšlehejte máslo s vejcem a zbylým cukrem. Vmíchejte kvásek, sůl, vanilkovou dřeň vyškrábnutou z lusku, mák a polovinu mouky. Nakonec zapracujte zbylou mouku. Pomocí robotu nebo ručně (nebo kombinací obého) vypracujte vláčné, nelepivé těsto. Těsto dejte do velké mísy vytřené olejem, zakryjte čistou utěrkou a nechte 2 hodiny kynout na teplém místě.

3) Tvaroh prošlehejte, ochuťte citronovou kůrou a vanilkou, oslaďte podle chuti a pak do něj vmíchejte žloutek a škrob. Tvarohovou náplní naplňte cukrářský sáček a uložte do lednice. 

4) Dýňové pyré okořeňte a oslaďte podle své chuti a pak do něj vmíchejte škrob. Dýňovou náplní naplňte cukrářský sáček a uložte do lednice.

5) Z másla, cukru, mletého máku a mouky ručně (v tom případě pracujte velmi rychle) nebo mixérem vypracujte drobenku a uložte ji do lednice. 

6) Těsto rozválejte na plát o troušťce 1 cm a vykrajujte z něj kolečka (o průměru přibližně 6cm). Použít můžete vykrajovátko nebo skleničku. Do středu koláčku udělejte důlek na náplň. Jde to dobře dnem skleničky (lehce ji pomažte olejem, aby se vám nelepila k těstu).

7) Do důlku pomocí cukrářského sáčku naneste tvaroh nebo dýňové pyré. Tvarohové ozdobte polovinou nebo čtvrtinou švestky. Nechte ještě 30 minut kynout na plechu přikryté utěrkou. 

8) Troubu rozpalte na 180°C. Koláčky bohatě posypte drobenkou a pečte dozlatova. Bude to trhat zhruba 20-25 minut.







Mějte se moc krásně,
vaše M. :-*

PS: Když otevřete sáček s moukou, než ji odvážíte, prosyjete přes sítko a nasypete do těsta, NEJDŘÍVE ji promněte mezi prsty. Protože to, že obal hlásá hladká, neznamená, že uvnitř není polohrubá :-D! A to se fakt stalo...

Tartaletky s růžovým želé, pistáciovou náplní a plněnými malinami

Dobrý večer :-)!

Než jsem se na přelomu května a června odjela vdát do lesů, holky v práci mi uspořádaly rozlučkový brunch. Já totiž na večírky moc nejsem, chodím spát se slepicemi (občas i pár minut po nich, protože jsem drsná, heč :-D), takže klasická rozlučka se svobodou není nic pro mě... Ale brunch? Na ten mě utáhnete vždycky!
Až k výtahu jsem ucítila tu vůni. Akorát tehdy jsem nevěděla, že to všechno kvůli mně, a když jsem to zjistila, tak jsem maličko brečela, to je vám asi jasný... Na stole už čekaly naprosto dokonalé sendviče Croque Monsieur (asi nemusím vysvětlovat, ale je to francouzský zapečený sendvič s bešamelem, sýrem a šunkou), asi tak milion tenoučkých palačinek s výběrem džemů a marmelád a zakysanou smetanou a přípitek s nealko bublinkami a grepovým džusem. Prostě dokonalost sama. Je tedy fakt, že jsem měla co dělat, abych dojedla ten obří sytý sendvič. Jenže ať jsem jakkoli přejedená a na pokraji smrti puknutím, palačinku si prostě odepřít nedokážu :-D! Nikdy! Palačince prostě nejde říct ne. Je to jako nemoc. A tehdy se to stalo. Zabořila jsem lžičku do grepového džemu Rose Garden, namazala a... byla to láska na první palačinku! Když holky viděly, jak se mi rozsvítily oči, dostala jsem ještě domů šípek s vanilkou, který jsme při hostině neotevřely. Ten pro změnu zlikvidoval v rekordním čase můj muž, který na něj tajně chodil jen tak se lžičkou. Ono je totiž strašně nenápadný, když obsah skleničky sám od sebe mizí. Ehm. Naštěstí jsem stihla aspoň ochutnat (Jinak bych teda byla dost naprdnutá, abys věděl!). Pak jsme s mužem na Apetit pikniku objevili stánek Rose Garden a po vítězném tanečku jsme ho doslova vyplenili. Tak dobře, koupili jsme 4 sklenice, ale každý kdo ví, jakou sbírku všemožných domácích a zahraničních marmelád a džemů doma mám, si právě teď klepe na čelo :-D. Paní Jozefína, která za těmihle úžasnými džemy stojí, si na Instagramu (a řekla bych, že i u stánku, kde jsem skákala jako hopík a neustále aaachala a ooochala) mé neskrývané lásky všimla a poprosila mě, jestli bych s jejími džemy a marmeládami něco neupekla. No vzhledem k tomu, že přesně s tou myšlenkou jsem skleničky kupovala, nebyl to ani násilný závazek nebo planý slib, prostě to všechno do sebe tak nějak krásně zapadlo. 
Tím bych ráda řekla, že pokud Rose Garden na Náplavce nebo kdekoli jinde uvidíte, neváhejte ;-)! 
Jako první jsem pochopitelně musela vyzkoušet tu nejzvláštnější! Želé z červené růže! Svou nepokrytou posedlostí po všem růžovém už jsem maličko proslulá, takže vás asi nepřekvapí, že jsem nadšená. V eshopu ji teď tuším nemají, ale kdybyste jí zahlédli tam nebo na stánku, musíte ji mít! Tyhle tartaletky s pistáciemi a malinami jsem totiž nosila v hlavě už věky, ale právě růžové želé jim dodalo finálový šmrnc. Já tomu říkám megamňam efekt. A ano, je mi jasné, že takové slovo neexistuje... Ale slibuju, že až tyhle tartaletky ochutnáte, přijde vám megamňam naprosto reálné :-D.


Tartaletky s růžovým želé, pistáciovou náplní a plněnými malinami

Ingredience (na 10 tartaletek):

Pâte Sucrée:
150 g změklého másla
95 g moučkového cukru (prosátého přes jemné sítko)
30 g mandlové mouky
2 špetky soli
1/4 vanilkového lusku
1 menší vejce (50 g)
250 hladké mouky (prosáté přes jemné sítko)

3/4 skleničky růžové marmelády Rose Garden

Pistáciová náplň:
65 g mletých pistácií
65 g mletých mandlí
100 g krupicového cukru
90 g vychlazeného másla
5 g kukuřičného škrobu
1 lžička vanilkové pasty nebo extraktu
pár kapek mandlového extraktu
1 velké vejce

Náplň do malin:
125 g malin (klidně mražených)
150 ml vody
1 lžíce cukru
1 vrchovatá lžíce kukuřičného škrobu
pár kapek růžové vody

375 g malin

Postup:
1) Máslo vložte do mísy robotu a šlehejte dokud nebude hladké a nadýchané. Poté přidejte cukr, mandlovou mouku a sůl a opět promíchejte. Rozřízněte vanilkový lusk, vyškrábněte z něj semínka a přidejte je do těsta. Nakonec přidejte vejce a prosátou mouku a nechte robot míchat, dokud těsto nezačne tvořit soudržnou kouli. Těsto rozdělte napůl a obě části zabalte do potravinářské fólie. Jednu polovinu nechte 4 hodiny chladit v lednici a druhou uložte do mrazáku na příště.

2) Pistácie, mandle, cukr a mouku vložte do food procesoru a mixujte, dokud se všechny ingredience nepromíchají. Poté přidejte máslo nakrájené na kostičky a oba extrakty a znovu prošlehejte. Nakonec přidejte vejce a několik krátkými pulzy ho zapracujte do směsi. Připravenou náplň uložte do lednice.

3) Maliny (100 g) vsypte do rendlíku, zalijte je polovinou vody a přiveďte ke varu. Rozvařené maliny přepasírujte přes síto, abyste je zbavili peciček, a vraťte zpět do rendlíku a znovu zahřejte, oslaďte a do vroucích malin vlijte škrob rozmíchaný se zbytkem vody. Vařte pár minut do zhoustnutí a za občasného míchání nechte vychladnout. Uložte do lednice.

4) Těsto vyválejte na plát o tloušťce zhruba 4 milimetry a vykrajujte z něj kolečka o průměru o 2 cm větším než je průměr formiček, které používáte (já používám 7,5 cm). Formičky nevymazávejte, pouze v nich po přenesení těsto urovnejte (případné prasklinky zalepte kouskem těsta) a přečnívající okraje odtrhněte a zubatý okraj zahlaďte. Poté propíchejte dno vidličkou a takto připravené korpusy dejte na 30 minut do mrazáku.

5) Troubu zahřejte na 180°C. Těsto ve formičkách zakryjte čtverečkem papíru na pečení, zatěžte fazolemi a pečte "naslepo" 15 - 20 minut (okraje by měly být lehce růžové). Nechte tartaletky 15 minut vychladnout. Teplotu v troubě snižte na 160°C. Dno tartaletek pomažte růžovým želé a pomocí cukrářského sáčku na marmeládu naneste pistáciovou náplň. Pozor, náplň při pečení trochu nabyde, takže neplňte tartaletky úplně po okraj, ale pár milimetrů pod něj (tak do 3/4 - 4/5). Pečte přibližně 20 minut, dokud náplň nezpevní. Nechte je vychladnout a poté opatrně vyklepněte z formiček.

6) Maliny pomocí cukrářského sáčku naplňte malinovou náplní a poté jimi ozdobte tartaletky. 









Mějte se moc krásně,
vaše M. :-*

Bezlepkový pohankový trhanec se skyrem a levandulí

Dobrý večer :-)! 

Doufám, že v tom nejsem sama, ale občas mě prostě posedne neodkladná touha dát si snídani. Ovšem ne ráno, jak by asi každý příčetný jedinec čekal, ale večer. Prostě nutně potřebuju snídani k večeři. (Minimálně v seriálu Scrubs mi rozumí, protože tam pro tuhle posedlost mají i oficiální název - brinner neboli večeně! Ha! Má to název, takže to existuje...) 
Třeba takový trhanec. Trhanec miluju. Jenže! Když na něj dostanu chuť ve čtvrtek večer, tak přece logicky nebudu čekat do sobotního rána, že jo? To dá rozum. Jako chápu, že z dietologického hlediska je to zcela špatně, a tak se i přes značné protesty celého mého já snažím ty touhy sem tam (víceméně neúspěšně) ignorovat a nepodléhat jim úplně pokaždé, ale občas to prostě dál nejde. Fakt! 
A vzhledem k tomu, že tohle léto trávím převážně v posteli (to je vám taková zábava, eh), musím si někdy udělat radost, ne? Řeknu upřímně, že tento způsob léta se mi zdá víc než nešťastným. Ale protože se učím býti optimistou a hledám na každé situaci tu zdánlivě neexistující pozitivní stránku, musím uznat, že i celá tahle značně ohraná deska už-jsem-zase-na-hromadě-a-sotva-lezu-a-chroptím-a-léto-je-v-tahu jednu výhodu má. Protože mě tohle léto nikdo neuvidí v plavkách (hahaaaaa, vítězství), můžu si dát trhanec k večeři. A klidně dvakrát do měsíce! Ehm. 
Ale zas aby to nebylo tak strašný a já nepřišla do pekla, udělala jsem ho z celozrnné pohankové mouky a skyru. Takže je to vlastně večeře plná proteinů a tak. Jo a taky je navíc levandulový! 
Jo a ještě jedna věc! Do každého správného trhance patří rozinky. Uf, je mi jasné, že část z vás právě měla menší infarkt. (Asi jako když já slyším slovo ledvinky nebo játra.) V průběhu svého života jsem totiž zjistila (aneb #zivotnimoudro), že rozinky jsou podobně kontroverzní surovina jako třeba zmíněná levandule. Nejen, že mnohým nesmí přes práh (natož na talíř), ale mnozí se i v obchodě regálu s tímto sušeným nepřítelem vyhýbají obloukem, protože rozinky jsou, jak je známo, velmi zákeřné a na blízkou vzdálenost i dost útočné. A že skáčou do košíku skoro sami, o tom raději pomlčím, abyste neměli divoké sny :-D. Nicméně, tento stav naprosto chápu a i přesto, že já vůči rozinkám žádnou zvláštní zášť nechovám, nechtěla jsem z tohohle receptu udělat dvojité zlo (no a taky to možná krom dobroty mého srdce souvisí s tím, že jsem je zapomněla koupit) a tak je bez rozinek. Ale neváhejte jich hrst přidat, pokud je máte rádi. A levanduli zase naopak klidně vynechte, pokud je to váš veřejný nepřítel č. 2 (hned po rozinkách :-D). Tenhle pohankový trhanec se skyrem bude boží i bez levandule a rozinek, to je je jasný ;-). 


Bezlepkový pohankový trhanec se skyrem a levandulí 

Ingredience: 
3 vejce, bílky a žloutky oddělené 
špetka soli 
1-2 lžíce stévie 
200 g skyru 
200 ml mléka 
140 g pohankové mouky 
1/2 - 1 lžička sušené levandule 
3 lžíce másla 
1 lžíce moučkového cukru 
hrst nasekaných pistácií 
maliny 
fíky 

Postup: 
1) Troubu předehřejte na 200°C. Do trouby vložte kulatou formu a nebo pánev, která snese vysoké teploty (žádné plastové rukojeti a teflonové povrchy). Z bílků a špetky soli vyšlehejte tuhý sníh. Ze žloutků a stévie vyšlehejte nadýchanou pěnu a pak do ní vmíchejte skyr a mléko a společně ještě trochu prošlehejte. Do žloutkové směsi vmíchejte mouku a nakonec opatrně vešlehejte sníh. 

2) Vyndejte formu/pánev z trouby a nechte v ní zpěnit dvě lžíce másla a trochu formou zakružte, aby máslo pokrylo i boky. Poté vlijte těsto a vraťte formu do trouby. Pečte 15 minut. Poté trhanec obraťte. Pokud si chcete usnadnit práci, nejdříve ho přepulte nebo rozčtvrťte. Ale určitě ho zvládnete otočit i naráz (když utrpí újmu na kráse, nevadí, stejně ho potom budete trhat na kousky). Pečte dalších 15 minut. Poté ho pomocí dvou vidliček natrhejte na sousta, posypte pistáciemi, poklaďte kousky zbylého másla a poprašte moučkovým cukrem. Dejte na 5 minut zapéct (můžete troubu přepnout na gril nebo pečení shora), aby cukr s máslem zkaramelizovaly. 

3) Podávejte s čerstvým ovocem (teď vřele doporučuju maliny a fíky, ale bude super s jakýmkoli ovocem, které budete mít momentálně k dispozici).




Mějte se moc krásně (se snídaní k večeři to snad ani jinak nejde),
vaše M. :-*

PS:
Jo a ten krásný košík/ošatka je od mé nejšikovnější kamarádky Káči. Jestli chcete taky takový, tak šup k ní na Fler ;-)!

Vanilková granola

Dobré odpoledne :-)!

Dnešní recept možná nebude moc objevný. Na rovinu, je vlastně až směšně jednoduchý. Ale to občas není na škodu, no ne :-)? Tak jo, řeknu pravdu pravdoucí. Poslední týden jsem strávila doma a kvůli tomu všeobklopujícímu vedru k nepřežití jsem nebyla schopná (no vlastně ani ochotná) vykonat jediný pohyb navíc. Svou roli pacienta jsem vzala dost zodpovědně a veškerý čas jsem rozložila mezi práci a spánek (Ehm, ne, že bych měla až tak volbu, prostě jsem odložila počítač, svezla se ze sedu do lehu, že si jako počtu a odpočinu a v minutě jsem spala... Ale říkejme tomu třeba zodpovědný přístup :-D.). No a moje celotýdenní strava se skládala výhradně z jogurtů (potažmo skyrů) s granolou a čerstvým ovocem a baget s rajčaty, mozzarellou, česnekem a bazalkou. Jo, nejsem na tu jednotvárnost hrdá, ale zároveň si nestěžuju, protože obojí je fakt děsně dobrý :-D. 
A jooo, měla jsem jeden den taky ty boží borůvkové knedlíky (požehnán buď mrazák :-D) a jednou mi muž donesl boží asijský závitky, takže zas taková nenápaditá ostuda nejsem (ehm, nebudem to pitvat, jo?). Tu domácí granolu jsem některé dny bezostyšně snídala i večeřela, protože je na ní něco prudce návykového (a drogy jsem do ní fakt nezapekla, přísahám). A navíc, díky tomu, jak je její příprava jednoduchá a výsledek skvělý, brzy pochopíte, že cesta zpět ke kupovaným krabicím bude víc než trnitá. Vlastně nejspíš nemožná. Zatím jsem teda něměla chuť a sílu to zkoušet :-D. A ano, chodím jí ujídat samotnou rovnou ze sklenice, když to chcete vědět. A do záznamu uveďte, ze nejradši mám kousky s těmi dozlatova opraženými mandlemi. A příště se děsně odvážu a udělám místo vanilkové rovnou vanilkovou chai granolu s pistáciemi ;-)! Ha, tomu se říká plán. 


Vanilková granola 

Ingredience: 
200 g směsi vloček a semínek (kombinujte podle chuti: ovesné, pšeničné, žitné, pohankové vločky + chia, lněná, sezamová, slunečnicová, dýňová semínka)
50 g mandlí
50 g lískových ořechů
2 lžíce medu
2 lžíce oleje (já dávám olivový)
1/2 lžíce vanilkové pasty

puffovaná quinoa 
sušené ovoce

Postup:
1) Troubu předehřejte na 185°C, plech s nízkým okrajem vyložte papírem na pečení. V hrnečku nebo menší misce smíchejte med, olej a vanilkovou pastu. Ve velké míse promíchejte vločky, semínka a ořechy, přilijte medovou směs a dobře promíchejte. Vzniklou lepivou směs rozprostřete na plech a pečte zhruba 25 minut. Nezapomeňte granolu několikrát promíchat (prostě jí párkrát prohrábněte špachtlí).

2) Hotovou granolu nechte vychladnout a vmíchejte do ní puffovanou quinou a sušené ovoce (třeba brusinky slazené jablečnou šťávou, nesířené meruňky nebo moruše).







Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-*

Kynuté knedlíky s borůvkami

Dobrý večer :-)!

Tak se po všech peripetiích ukázalo, že mám chronickou streptokokovou infekci. A jsem šťastná. Jo, vím, že je to ta nejdivnější věc, jakou můžu říct. No, asi bych to měla dovysvětlit, protože jinak vás nechám žít v přesvědčení, že už jsem překročila tu tenkou hranici mezi roztomilou pošahaností k naprosté šílenosti hodné dlouhodobější hospitalizace. Nebojte o pohodlné vypolstrované místnosti už jsem mnohokrát sama uvažovala. Jenže... 
Když se o vás pokouší šílenství a váš mozek nahlodávají myšlenky o tom, že jste možná opravdu prachobyčejný hypochondr a blázen a horečky a další příznaky vracející se s železnou (ne)pravidelností (v rozestupu asi 4-7 dnů) jsou zcela běžným jevem, který pouze vy považujete za cosi alarmujícího a znepokojujícího, je taková zpráva naprostým vysvobozením. Když mi to paní doktorka z ORL do telefonu řekla, s úlevou jsem se rozesmála. Na druhé straně se rozhostilo nechápavé ticho a pak "no asi by bylo dobré, abyste se tu zastavila pro antibiotika (vy blázne pošahanej)". Snad nikdy jsem tu větu neslyšela tak ráda. Konečně se to hýbe. Konečně vím, co mi ubírá síly a užírá život. Minimálně aspoň v tuhle chvíli. Hurá.
Je sice pěkný, že se vaše protilátky a hladina CRP v krvi se dnes používají jako běžný diagnostický nástroj. Jenže, pokud máte imunitní systém v naprosto dezolátním stavu a on se prostě rozhodne, že nějaká infekce mu za tu práci nestojí, může se ze zcela negativních výsledků zdát, že jste zdraví jako řípa. Pokud se horečky, neustávající bolesti hlavy, neutuchající škrábání v krku, nepřekonatelná únava a produkce nechutného slizu dá označit za "zdravý" stav. A tak jsem úporně (a když píšu úporně, myslím extrémně úporně) otravovala svou paní doktorku do doby, než mi (asi ze zoufalství) napsala doporučení na ORL. Nepřišlo mi totiž normální, že už pár měsíců (a když to vezmu kolem a kolem, tak už pár let) každý víkend jenom ležím a snažím se "nabrat sílu" na normální fungování. Neříkám, že odpočinek není někdy potřeba, ale já jsem fakt línej jedinec. Já odpočívám pořád. Ale odpočívat po odpočinku, abyste měli sílu na další odpočinek, není zdravé. Teda myslím. Už nemám moc vazeb na realitu.
No a když kousek po kousku ztrácíte naději (a zdravý rozum), je to prostě přesně ta chvíle, kdy se vám stýská po domově. Po rodině. Po tom, jak to bylo snadné, když jste byli malí. Když vám máma a táta snesli modré z nebe, abyste se cítili líp. Ne, že by se můj manžel ze všech sil nesnažil. A já ho za to miluju snad ještě víc než předtím. Ale to není stejný. Víte, jak to myslím? Tehdy stačilo slyšet "to bude dobrý, jen se ještě párkrát vyspíš a ta antibiotika ty ošklivý bacily zabijou a budeš zase zdravá jako rybička" a všechno bylo hned lepší a vy jste byli klidnější. A tak (protože každá nálada si žádá specifické jídlo), když mi je smutno, vždycky vařím nějaké strašně dobré "dětské" dobroty. Třeba krupicovou kaši, palačinky nebo tyhle kynuté borůvkové knedlíky. Ty pro mě prostě symbolizují domov, máminu kuchyni, rodičovskou lásku a krásné vzpomínky. Jsou to přesně ty, které mamka (stejně jako babička před ní) dělá "prostě od oka" a vždycky jsou nadýchané jako obláček a díky borůvkám krásně šťavnaté. A první porci musím mít vždycky s opečenou skořicovou strouhankou, moučkovým cukrem a máslem. Druhou pak se strouhaným tvarohem. To je tradice. 
Je tedy jasné, že když je vám špatně, tak připravovat kynuté knedlíky není nejlepší nápad. Přesně pro tyhle případy jich mám vždycky pár v mrazáku ;-). Stačí první sousto a hned je mi o ten pomyslný chlup líp. 


Kynuté knedlíky s borůvkami

Ingredience:

300 g polohrubé mouky
160 - 180 ml vlažného mléka
10 g droždí (1/4 kostky)
2 lžičky cukru
špetka soli
1 žloutek
200 - 300 g borůvek (já spotřebovala množství o obsahu 1 krabičky od Flory)

skořice+strouhanka nebo tvrdý tvaroh

moučkový cukr 
máslo 

Postup:

1) Ze 100 ml vlažného mléka, kvasnic a cukru připravte kvásek a nechte ho 15 minut vzejít. Poté smíchejte mouku, kvásek, sůl a žloutek a rukama vypracujte nelepivé těsto. Dejte ho do větší mísy, přikryjte čistou utěrkou a nechte 1 hodinu kynout na teplém místě.

2) Po hodině vyklopte těsto na vál a zformujte ho do tlustého válečku. Z válečku ukrajujte plátky, každý rukama roztáhněte a zploštěte, do středu nasypte hrstičku borůvek a zabalte. Hotové knedlíky nechte na vále ještě 30 minut kynout přikryté utěrkou. 


3) Vařte ve vroucí vodě nebo v páře. Doba vaření záleží na velikosti knedlíků, ale bude to zhruba 6-8 minut. V polovině je dobré knedlíky ve vodě/v páře obrátit. Po vyjmutí z knedlíky propíchejte vidličkou, aby z nich vyšla pára. Stačí píchnout do každého 2-3x.


4) Podávejte posypané opraženou strouhankou se skořicí nebo nastrouhaným tvrdým tvarohem, moučkovým cukrem a zalité máslem.








Jo a pokud jedete na "zdravější" vlně (i když přísahám na svou čest, že jednou za čas vám ani tyhle neuškodí ;-)), zkuste tyhle jogurtové knedlíčky!

Mějte se moc krásně,
vaše M. :-*

Cheesecake nanuky

Dobré odpoledne :-)!

Že budou nanuky letos hitem číslo jedna, jsem věděla hned od prvního okamžiku. Ne, nemám šestý smysl (a ani křišťálovou kouli, když už jsme u toho), věděli to asi všichni, takže ovace ani pochvalné plácání po zádech nečekám, nebojte :-D! Ale zcela překvapivě jsem na to byla připravená s předstihem! Byla jsem na sebe náležitě hrdá. Formičku? Mám! Nápad na nejlepší nanuk pod sluncem? Mám! Zamraženo? Mám! Nafoceno? Mám! Sepsáno a zveřejněno? Hahaha... Tak ten byl dobrej. A tak, přestože tenhle recept vznikl v podstatě souběžně s tímhle božím letním dortem, dostává se na scénu teprve teď. Já vím, měla bych se stydět. Ale no, asi jsem na to moc unavená nebo co... Nebo se ze mě stává naprostý nestyda. Ehm.
Většinou trendy nenásleduju. Ale nejen proto, že jsem děsně cool a nejdu s davem (haha na druhou), ale asi především proto, že moje indiánské jméno by bylo Brzda. Abych své přezdívce zůstala co nejvíce věrná, tak jsem na ty úžasné nanuky tak trochu zapomněla a... teď je po sezoně a třešně i angrešt si budeme muset asi všichni přičarovat (nebo si jednoduše vyplakat oči). Ne, nezoufejme. Jsou i horší věci na světě. Fakt! (Fakt??!) 
Tyhle cheesecake nanuky se navíc dají krásně obměnit! S růžovou vodou i s limetkou a bazalkou si skvěle rozumí nejen třešně respektive angrešt, ale i jahody (čerstvé taky až za rok nebo mražené), maliny a ostružiny. Můžeme tedy zvesela nanukovat dál :-)! Taky se vám ulevilo? Uf.
Jak sami vidíte, recepty níže jsou na 300 g, ale do nanuků jsou potřeba zhruba 2-3 lžíce. V menším množství se totiž pyré připravuje (i rozepisuje) složitěji. Je tedy lepší připravit si ho více a zvolit jednu z následujících variant:
  • nanuky + dort
  • cheesecake nanuky a nanuky z čistého pyré (jakože ultradobrá dřeň)
  • nanuky a zbytek si dávat do jogurtu jako já (protože já fikaně zvolila variantu dort + nanuky + jogurt) :-D!


Cheesecake nanuky

Ingredience:

Třešňové pyré s růžovou vodou:
300 g vypeckovaných černých třešní
1/4 - 1/3 hrnku vody
1/2 lžičky růžové vody
moučkový cukr na doslazení

Angreštové pyré s limetkou a bazalkou:
300 g angreštu
1/4 - 1/3 hrnku vody
limetková šťáva z poloviny limetky
moučkový cukr na doslazení

Cheesecake základ:
250 g krémového sýra
250 ml ušlehané smetany
50 g kondenzovaného mléka
+ 2-3 lžíce pyré z třešní nebo angreštu

Na ozdobení:
celé ovoce
hořká čokoláda
sekané pistácie

Postup:
1) Nejdříve si připravte ovocné pyré. Nakrájené ovoce (třešně vypeckované, angrešt bez stopek a "bubáků", pokud zvolíte maliny nebo ostružiny, tak odstopkované) nasypte do hrnce, zalijte vodou a na mírném plameni duste doměkka. Poté rozmixujte tyčovým mixérem a propasírujte přes jemné sítko, abyste se zbavili větších kousků a peciček (pokud vám nevadí "kousky" ovoce či pecičky, tento krok můžete teoreticky vynechat). Vmíchejte růžovou vodu nebo limetovou šťávu a nasekané (či v hmoždíři rozetřené) lístky bazalky. Doslaďte podle chuti. Nechte dokonale vychladnout.

2) Lehce prošlehejte krémový sýr, smetanu a kondenzované mléko tak, aby vznikla hladký krém. Následně máte 2 možnosti. Buď vmícháte vychlazené pyré přímo do připraveného cheesecake základu, promícháte (dokonale nebo nedokonale - záleží na tom, jakého vizuálního efektu chcete dosáhnout) a nalijete do formičky nebo tento čistý základ vlijete do formičky, na něj nakapete pyré a párátkem vytvoříte "vír" (tohle funguje především u výrazněji barevného pyré, jako je třešňové nebo ostružinové). Do naplněné formičky zapíchnete nanukové dřívko (můžete i ozdobit celým ovocem) a nanuky dáte alespoň přes noc zmrznout. 

3) Nanuky můžete v případě zájmu polít hořkou (nebo jakoukoli máte rádi) čokoládou a posypat sekanými pistáciemi. 







Mějte se moc krásně,
M. :-*!

Tradiční vázané svatební koláčky

Dobrý večer :-)!

Já vím, já vím, mějte s tou mou svatební mánií ještě chviličku trpělivost, mám pro vás ještě jeden příspěvek, který se tak trochu točí okolo. Pořád se vezu na té strašně pozitivní svatební vlně... Vdávala bych se s radostí každý víkend, kdyby to nebylo tak logisticky náročné. Fakt! Ale ne nebojte, jsem sice maličko pošuk, ale takhle daleko jsem to ještě nedotáhla :-D. (Manžel má povoleno nechat mě zavřít, až to překročí únosnou mez :-D.) Dokonce jsem zprvu trochu váhala, když mě oslovila Kamča, kamarádka mé kamarádky, jestli bych jí neupekla pár svatebních koláčků na její srpnovou svatbu. Hele, M., nejsi trochu blázen? Vždyť jsi je nikdy v životě nepekla! To bude strašný masakr... Navíc jsem slyšela víc než strašidelné historky o tom, že se jich pečou tisíce a tisíce (a tisíceeeee) a že je to ta nejúmornější práce pod sluncem. Vlastně už v těch příbězích chyběl jen bezhlavý jezdec, poltergeist a párek pořádně krvelačných mumií :-D.
Ale ta prosba byla tak milá a výzva zkusit nevyzkoušené tak lákavá, že jsem nakonec neodolala, všechny pochybnosti zapudila a kývla. A jsem za to šťastná jako blecha! Ukázalo se, že žádná hrůza se nekoná. Zkušební pečení dopadlo moc dobře a holky v práci i manželovi kolegové koláčky jednohlasně schválili. Nakonec jsem jich "naostro" vcelku hravě během jednoho dne zvládla 8 kg. Navíc měla celá tahle akce jednu nespornou výhodu - umět svatební koláčky se prostě neztratí. Je to přesně ten typ receptu, který s radostí předáte dalším generacím a budete na to hrdí
Vlastně to má celé jen jediný zápor. Pokud jste totiž jako já, na svatbách se živíte VÝHRADNĚ svatebními koláčky. Začnete jablečnými coby předkrmem, pokračujete povidlovými, makovými a ořechovými místo hlavního chodu a celé to zakončíte dezertem v podobě tvarohových. Ke štěstí mi stačí málo :-D! Dobré svatební koláčky jsou prostě božské a nepřekonatelné - vláčné, obalené cukrovo-máslovo-rumovou krustičkou a akorát na dvě maličkatá kousnutí. (Dobře, tak jen na jedno, ale ráda bych alespoň vzdáleně budila dojem, že se je do sebe nehážu jako dobře trénovaný Otesánek :-D. No nic. Pravda je krutá. Ach.) Když pak ale zjistíte, že jsou vlastně strašlivě jednoduché a že si je zvládnete upéct doma raz dva... Radím vám dobře, pořiďte si kalhoty na gumu hned teď :-D! 
Chvíli mi bylo líto, že mi bylo zakázáno pečení koláčků na naši svatbu (prý je to ten nejvíc nejhorší prohřešek či co), ale pak jsem si zpětně představila, jak bych byla celý den zaparkovaná u talíře a odmítala se hnout byť jen o píď a vlastně to asi bylo dobře. Jo, bez pochyby. 
Udělala jsem rozsáhlý průzkum a shromáždila moře receptů, zkombinovala je vzájemně, zapojila i pár svých vlastních pekařských poznatků (nakoupila tunu másla a hektolitr rumu) a myslím, že výsledek opravdu stojí za to. Rozhodně je nebudu péct jenom na svatby. A vy taky ne! Upečte klidně jen tak ke kávě nebo na jakoukoli oslavu. S těstem se naprosto skvěle pracuje a koláčky přibývají v podstatě samy (a ubývají taky zcela svévolně). 
Uvedené množství těsta je na 1 dávku koláčků (ta váží průměrně 1,4 kg). Náplně jsou taky na jednu dávku koláčků. (Tj. jedna dávka těsta podle receptu níže a jedna dávka jakékoli náplně = jedna dávka koláčků o váze 1,4 kg.) Pokud tedy chcete více druhů, udělejte úměrně více těsta nebo naopak každé náplně připravte méně.


Tradiční vázané svatební koláčky

Ingredience:

Na těsto:
30 g droždí
1 lžíce cukru
4 lžíce mléka
2 vejce velikosti M
250 g změklého másla
350 g hladké mouky
100 g polohrubé mouky
špetka soli
trocha strouhané citronové kůry (zhruba z 1/2 citronu)

Na dokončení:
150 g másla
4 - 5 lžic rumu
vanilkový moučkový cukr na obalení (zhruba 500 g)

Tvarohová náplň:
2 vykapané polotučné vaničkové tvarohy (tj. 500 g; den před přípravou náplně je překlopte do jemného síta vyloženého mušelínem, plátýnkem na výrobu sýra nebo čistou utěrkou a nechte vykapat v lednici, na závěr můžete tvaroh ještě "vymačkat")
2 žloutky
moučkový cukr podle chuti
semínky z 1/4 - 1/2 vanilkového lusku
trocha strouhané citronové kůry (tak z 1/2 citronu)
2 lžičky vanilkového pudinku (prášku)

Povidlová náplň:
1 větší sklenice povidel (zhruba 400 g)
2 lžíce rumu
2 lžíce strouhaného perníku
2 lžičky vanilkového pudinku
1 lžička skořice
1/2 lžičky perníkového koření
moučkový cukr podle chuti
strouhané piškoty (nebo další strouhaný perník) na zahuštění

Maková náplň:
200 ml mléka
200 g mletého máku
2 lžíce rumu
3 lžíce krupicového cukru (nebo více podle chuti)
šťáva z 1/2 citronu
1/2 - 1 lžička skořice
6 drcených hřebíčků
strouhané piškoty na zahuštění

Ořechová náplň:
200 ml mléka
200 ml opražených strouhaných vlašských ořechů
2 lžíce rumu
2 lžíce meruňkové marmelády (ideálně bez kousků ovoce, v opačném případě ji rozmixujte)
1 lžíce krupicového cukru
1/4 lžičky skořice
1 lžíce strouhaného perníku
strouhané piškoty na zahuštění

Jablková náplň:
2 najemno nastrouhaná neoloupaná jablka
šťáva z 1/2 citronu
trocha strouhané citronové kůry (zhruba z 1/2 citronu)
3 lžíce krupicového cukru
2/3 sáčku vanilkového pudinku
semínky z 1/4 - 1/2 vanilkového lusku
1/2 lžičky skořice
strouhané piškoty na zahuštění

Postup:
Nejlépe den předem si připravte náplně a vyndejte z lednice máslo, aby bylo krásně změklé. Těsto je totiž sice z kvasnic, ale nesmí vykynout (já mu říkám nekynuté kynuté těsto), takže je nutné s ním pracovat opravdu rychle a mít předem připravené opravdu všechno. 

Tvarohová náplň:
Smíchejte všechny ingredience a vyšlehejte dohladka. Tvarohová náplň by měla být krémová ale zároveň pevná. Při slazení myslete na to, že koláčky se na závěr obalují v cukru. Naplňte tvarohem jednorázový cukrářský sáček, uzavřete ho svorkou a uložte do ledničky.

Povidlová náplň:
Povidla smíchejte s rumem, perníkem, pudinkovým práškem a kořením. V případě potřeby doslaďte moučkovým cukrem a dohustěte strouhanými piškoty nebo dalším perníkem. Náplň by měla být hezky pevná a hustá. Naplňte povidly jednorázový cukrářský sáček, uzavřete ho svorkou a uložte do ledničky.

Maková náplň:
Mléko svařte s cukrem, rumem a kořením. Vsypte mák a krátce povařte. Stáhněte z plotny, dochuťte citronovou šťávou, zahustěte strouhanými piškoty a nechte vychladnout. (Pokud vám náplň po vychladnutí příjde natolik tuhá, že by nešla do koláčků plnit pomocí sáčku, můžete ji naředit mlékem nebo rumem.) Makovou náplní naplňte jednorázový cukrářský sáček, uzavřete ho svorkou a uložte do ledničky.

Ořechová náplň:
Ořechy opražte na pánvi dozlatova. Svařte mléko s rumem, meruňkovou marmeládou, skořicí a cukrem. Přidejte opražené ořechy a krátce povařte. Poté odstavte, dohustěte strouhaným perníkem a strouhanými piškoty a nechte vychladnout. (Pokud vám náplň po vychladnutí příjde natolik tuhá, že by nešla do koláčků plnit pomocí sáčku, můžete ji naředit mlékem nebo rumem.) Ořechovou náplní naplňte jednorázový cukrářský sáček, uzavřete ho svorkou a uložte do ledničky.

Jablková náplň:
Jablka zbavte jádřinců a najemno nastrouhejte (loupat můžete a nemusíte). Okamžitě je smíchejte s citronovou šťávou, aby příliš nezhnědla. Vmíchejte cukr, citronovou kůru, skořici, vanilku a krátce povařte. Nechte úplně vychladnout a vmíchejte pudinkový prášek a lehce zahustěte strouhanými piškoty (množství záleží na "mokrosti" jablek, ale směs rozhodně nemusí být úplně tuhá, o to se postará při pečení pudink). Jablečnou náplní naplňte jednorázový cukrářský sáček, uzavřete ho svorkou a uložte do ledničky.

1) Troubu vyhřejte na 180°C. Klasický obdélníkový plech vymažte máslem. 
Do mísy robotu rozdrobte droždí, posypte ho cukrem a nechte 2 minuty "pracovat". Poté přilijte do mísy mléko a směs rozmíchejte na kašičku. Přidejte všechny ostatní suroviny, připojte hákový nástavec a nechte těsto krátce propracovat robotem, aby se vše hezky spojilo. Pak vzniklé těsto překlopte na vál a rychle propracujte rukama. Polovinu těsta dejte do lednice. 

2) Těsto vyválejte na 4-5 mm silný plát a nakrájejte na čtverečky zhruba 4x4 cm (z kapkou zkušeností můžete i 3x3 cm). Náplň vyndejte z lednice, ustřihněte cukrářskému sáčku špičku a doprostřed každého čtverečku těsta dejte trošku zvolené náplňe (prý by měla správně tvořit 50% hmotnosti koláčku; po pár pokusech dostanete ideální množství do ruky). Protilehlé rohy přitiskněte k sobě tak, aby vznikl maličký šáteček. Dejte si dobře záležet a spojte je důkladně. Stejně naložte i s druhou polovinou těsta. Koláčky skládejte těsně vedle sebe na plech a pečte odhadem 15 minut. Až budou krásně růžové i zespodu (koláčky z jedné dávky pokryjí zhruba 2/3 plechu, takže snadno uvidíte jejich barvu i ve spodní části) jsou hotové.

3) Nechte krátce vychladnout a ještě vlažné je máčejte v rozehřátém másle smíchaném s rumem a poté je obalujte ve vanilkovém moučkovém cukru. 
Aby mi šla práce rychleji od ruky, pomáhala jsem si velkým hrncem - dno jsem pokryla vrstvou koláčků, polila máslem, lehoučce (tohle je opravdu zásadní slovo - lehoučce) protřepala a poté přendala do velké mísy s cukrem a pořádně je obalila.





Mějte se krásně,
Vaše M. :-*

Svatba M+D

Dobré odpoledne :-)!

Sedím tu v posteli, protože musím ještě doležet jednu ze svých "oblíbených" angín a trochu tu kňourám. Ale ne kvůli tomu, že venku docela krásně a mě se nesmí dotknout paprsek slunce, protože bych umřela. No, dobře, tak neumřela, ale podle příbalového letáku antibiotik by to nebylo pěkný. 
Tečou mi slzy, protože dnes už podruhé procházím naše svatební fotky. Máme je teprve krátce... Přišly nám před pár dny poštou v krásném balíčku, ve kterém bylo od naší fotografky Terezky dojemné věnování (jo, při vybalovaní nám tekli slzy oběma, ale pšššt, snažíme se udržet svou pověst největších tvrďáků v téhle galaxii a možná i několika dalších). Díky nim mi přijde, že jsem se vdávala včera a ne před dvěma měsíci.
Nemyslím, že existuje jeden zaručený návod na ideální nebo dokonalou svatbu... Ale ta naše jednoduše dokonalá byla. Pro nás. (A doufám, že i pro všechny, kteří na ní byli.) Čím víc o tom přemýšlím, tím víc jsem si jistá, že nejvíc záleží na lidech, kteří s vámi v ten velký den jsou. Je jedno, jestli se jedno z vašich obočí začalo evidentně na vašem obličeji nudit a odešlo kamsi za štěstím, jestli prší jako z konve, jestli máte jinou kytici, než jakou jste si vysnili, jestli vám v autě trochu (hodně) popojel svatební dort nebo jestli jste se u zametání střepů z talíře pořezali a zakrváceli celý přilehlý čtvereční kilometr. Je to úplně jedno. Přísahám. A nezáleží na tom, jestli plánujete skrznaskrz tradiční nebo "tak trochu jinou" svatbu. Ten den už prostě hoďte za hlavu všechno a užijte si ho se všemi a se vším všudy... 
Jak se ukázalo na naší svatbě, den D se v podstatě dá naplánovat za 3 týdny. Ano, dá, ale to jediné rozhodně nedoporučuju :-D!
Sepsala jsem takový souhrn a vlastně i "pár rad do života" (protože jsem teď děsně zkušená, samozřejmě). Ale předem varuji, že to bude chtít kafe a tak hodinku času :-).



MÍSTO
Místo obřadu vybírejte s velkým předstihem. Všechna krásná místa mají kalendář rychle plný, takže s rezervací neotálejte. V našem případě bylo naprosto jasné, že to bude naše chalupa na samotě v lesích na Vysočině. Díky tomu nám odpadlo mnoho stresu. Žádné místo na světě nemilujem tolik. Ten všeobjímající klid a harmonie... Nikde jinde by ta svatba nebyla taková. Chtěli jsme od začátku svatbu od širým nebem a nakonec se nám to i splnilo. Stihli jsme obřad pod starou jabloní i gratulace a pak se spustila největší průtrž mračen v historii lidstva, pomalu jsme se začali shánět po biblické Arše :-D! I přes mnohá bezpečná přístřeší jsme byli mokří nakonec všichni, ale vůbec to nevadilo :-)! 


FOTOGRAF 
Fotografa zamluvte rozhodně taky včas! Za tuhle radu ještě jednou děkuju Marcelce z Pradobrot, která mě tuším v lednu trochu popíchla, že už není čas otálet :-D! Výběr byl jasný, Terezku jsem sledovala na Instagramu už asi rok a u každé fotky se mi vždy na chvíli zatajil dech. Potom fotila svatbu kamarádů a její fotky jsou... No jednoduše dokonalé. Jiné. Originální. Plné emocí. Hřejivé. No podívejte se na její Instagram a pochopíte. Sami určitě poznáte, když najdete "toho pravého" fotografa. Nedá se to popsat, ale prostě to "cítíte". Jeho fotky vám to řeknou beze slov. Zní to jako klišé, ale je to holá pravda. A pak už jen napsat a modlit se, aby měl/a čas :-D! Kdo mě trochu zná, ví, že před objektivem se cítím asi jako nahá v trní (ale už se otrkávám, už se cítím skoro jako polonahá v ostružiní, fakt) :-D, ale díky Terezčině přístupu to všechno bylo hrozně příjemné a přirozené. Přišlo mi, jako bychom ji i jejího přítele znali roky. Navíc díky tomu neuvěřitelnému slejváku budeme na focení v lese vzpomínat navždycky. Ještě jednou děkuju <3!
Půjčily jsme taky polaroid, se kterým by byla asi větší legrace, kdyby nepršelo a nemuselo se s nimi fotit jenom ve stodole, ale i tak jsou některé momentky k nezaplacení :-D!
Jestli stojíte o kameramana, jděte do toho! Vzhledem k tomu, že při představě natáčení si říkám (a muž vehementně souhlasí :-D), že ta nahota v trní je vlastně super nápad, logicky jsme tuto možnost zavrhli. Obřad natočil jeden kamarád na tátovu kameru (A já si toho ani nevšimla :-D...) a zbytek dne pak máme na fotkách a úplně nám to tak stačí :-)!





NEVĚSTA
Tak jo, chtěla jsem vypadat jako něžná, éterická víla. Ale řekněme si upřímně, že tělesnou stavbu víly už pár let nemám. Takže jsem nakonec byla alespoň napůl víla (Díky naprosto nádhernému polověnečku od Magaely a faktu, že moje vlasy si za všech okolností dělají, co chtějí a účes od mé šikovné kadeřnice Marušky - i přes obrovské množství stylingových přípravků a sponek - začal povolovat už minutu po dokončení, takže byl přesně podle zadání... Upraveně neupravený.), půl princezna (to ty neuvěřitelné šaty od White One), napůl drsňačka (tak to je ještě větší životní ironie než ta princezna) a z poloviny bílá velryba (Lední medvěd? Stále nejsem rozhodnutá :-D!). Aha, koukám, že tohle je ten případ, kdy má celek čtyři poloviny. No nic. Prostě to nelámejte přes koleno, a když vypadáte ve vysněných šatech jako slon v krajkovém županu, tak prostě kapitulujte a přiznejte si, že tudy cesta nevede. Jo, odchýlení od snu dost bolí, ale ten pohled do zrcadla víc :-D.  
Ještě musím maličko víc vychválit Magaelu, protože její nádhernou práci obdivuju už roky a roky a... no asi chápete, že dlouho a že je prostě skvělá. Na Dyzajn Marketu jsem si koupila polověneček a podvazek (A bez legrace jsme tam nad všemi těmi poklady strávili asi 20 hodin! No dobře, tak jen jednu a půl, ale stejně.). Magaela nám pak na zakázku ještě dodělala krásnou korsáž pro ženicha a náramky pro svědkyně, aby na svatbu měly nějakou památku. 
Ještě musím do nebes vynést svou svědkyni Terku (též známé jako T.), která mě nalíčila tak věrohodně, že jsem pro jeden den nevypadala jako mrtvola! Jak to dělá? Fakt netuším... Zázrak! Jediným zádrhelem bylo nasazování čoček po 5 letech. To bylo drama o pěti dějstvích se spoustou slz a tak :-D. Ale o tom třeba jindy.
Kytici mi maminka nechala uvázat a přestože jsem poslala spoustu fotek a poznámek, nakonec byla trošku jiná, než jsem chtěla. A víte co? Vůbec na tom nezáleží ;-)! Byla krásná a byla moje... 





ŽENICH
David měl jasnou představu a měl to štěstí, že očividně odhladl svůj styl lépe než já :-D! Pořídil si krásný oblek v M&S a puntíkovanou košili v Celiu (Pokud si chce váš nastávající koupit na den D nový oblek a má doma už jeden perfektně padnoucí, doporučujeme zachovat věrnost vyzkoušené značce a střihu ;-)! Nám se to moc osvědčilo.) Šedého motýlka nám na objednávku ušili v Krispolu. To vše na první dobrou. Ne-po-cho-pi-tel-ný. Korsáž, která ladila s mým polověnečkem a náramky svědkyň jsme objednali u Magaely.



POZVÁNKY
To, že si chcete navrhnout pozvánky sami je sice pěkný, ale rozhodně je dokončete a pošlete dřív, než když vám 3 týdny před vaší svatbou přijde pozvánka na jinou veselku, která je až měsíc po té vaší. Jen říkám :-D... 

HUDBA
Pokud chcete živou kapelu, asi je dobré řešit ji stejně brzy jako fotografa. My jsme maličko zaváhali, ale na druhou stranu se pak manžel mohl dost vyřádit na přípravě playlistů na Spotify a bylo to naprosto perfektní.

JÍDLO
Asi bych měla začít tím, že jsme neměli tradiční oběd. Žádná knedlíčková polévka, svíčková se šesti a tak... Chápu, že pro milovníky klasiky je to asi nutnost. Mě ale představa, že po obřadu vyženu 60 lidí do temného lesa se slovy "My teď budeme mít slavnostní oběd v úzkém kruhu rodiny a nejbližších přátel, jooo? (Vy se napaste trávy a bobulí a vraťte se za pár hodin :-D!)", mi nahání hrůzu a celý ten koncept mi přijde hrozně nelogický. Ale neberte to osobně, pokud se vaše svatba nesla v tomhle duchu. Naprosto to respektujeme. Jen jsme od začátku věděli, že to chceme jinak. Prostě si vyberte variantu, která je vám nejbližší. Pro nás to byl celodenní raut. Celý ho měl na svědomí náš přípravný výbor a byl opravdu dokonalý. Vůbec jsem u chystání nebyla a zrak mi jen přecházel. Stoly se pod těmi dobrotami doslova prohýbali a já se zklamáním zjistila, že se to všechno nedá nacpat na jeden talíř. Snažili jsme se myslet na každého a tak nechyběl neopakovatelný guláš s čerstvým chlebem, spousta grilovaného masa a zeleniny, řízky, smažený květák (Geniální nápad, jen mám pocit, že ho nikdo jiný neocenil, protože se na nikoho jiného krom mě nedostalo :-D!), saláty (těstovinový, řepný, tarhoňový, bramborový), čerstvá zelenina a ovoce, sýry, jednohubky (klasické caprese, růžový meloun s fetou a mátou, oranžový meloun s prosciuttem a hruška s modrým sýrem, prosciuttem a rukolou). No teď, když to čtu, je možná dobře, že se to všechno nedalo nacpat na jeden talíř. Kombinace guláše s melounem by mi asi moc neprospěla. Jo a jsem oficiálně asi jediná nevěsta na světe, která nezapomněla jíst. Cpala jsem se, co mi šaty dovolily (a dovolily hodně, snad krom řepového salátu a guláše, protože na to se moc dobře znám :-D)... Na tohle myslete! Vyhladovělí novomanželé nejsou in!

SLADKÝ BAR
Na přípravu sladkého baru jsem se pochopitelně strašně těšila. Všichni mě sice zrazovali od toho, abych si na svatbu pekla sama, ale nešlo to "zlomit" :-D! Prostě jsem musela. I když je fakt, že podruhé bych to možná udělala trochu jinak, protože musí být taky fajn si den před svatbou nechat udělat nehty či si zajít na kosmetiku nebo masáž :-D! Jenže jsem chtěla, aby bylo všechno čerstvé, a tak jsem nic nepekla dopředu a celý pátek strávila v kuchyni (pěkně ve svém živlu) :-)! Připravila jsem ověřené dezerty, protože den před svatbou jednoduše není prostor pro selhání a přílišné experimenty... Snažila jsem se taky nakombinovat lehce exotičtější chutě s těmi klasičtějšími, aby si každý mohl něco vybrat. A obloukem jsem se chtěla vyhnout všem máslovým krémům a fondánovým potahům. Nakonec tedy volba padla na citronovo-makový dort s pusinkami, dort z čokoládové pěny s mučenkou, kokosovou panna cottu s malinami a likérem Crème de Cassis, malé pohárky Eton mess, karamelové pohárky s drcenými karamelovými sušenkami a borůvkami, cheesecake pohárky s borůvkami, čokoládové minicupcakes s ostružinovým krémem s vanilkou, pistáciové minicupcakes s malinovým krémem s kapkou růžové vody a profiteroly s krémem ze slaného karamelu a ostružinovým pyré. A samozřejmě svatební dort - mandlový s Amarettem a malinovým krémem. Dali jsme mu krycí název Potěmkin (-ova vesnice, nikoli křižník), protože chudák po náročné cestě potřeboval trochu kamufláže. Ale nakonec vypadal na ty strasti víc než reprezentativně. (Soudruh Potěmkin by byl hrdý! Jo on vlastně nebyl soudruh... Ale chápem se :-D.)
Navíc jsme měli od naší rodinné kamarádky ještě nejúžasnější sladké rohlíčky a božské pajerské koláče (Slovy jeden celý jsem zlikvidovala já sama, ehm. Jak říkám, šaty byly  k mému počínání dost benevolentní.).
Taky jsem upekla 3 tvarohové bábovky (vanilkovo-pistáciovou, makovo-citronovou, borůvkovou) k nedělní snídani, ale vůbec nevím, kde skončily a jestli se snědly, protože v neděli jsem nebyla příliš při smyslech a místo činorodé aktivity jsem porůznu posedávala a ztrácela každou kloudnou myšlenku :-D.







VÝZDOBA
Nákup a výroba dekorací je fakt zábava a můžete se neskutečně vyřádit. My jsme nakoupili spoustu stuh, pentlí a krajek v galanterii; barevné rozety na KitchenetteShopu a Bonami; proplétaná bílá srdíčka jsme vykopili snad ve 3 obchodech (mají je v krámcích s dekoracemi); svítilny, světýlka, záclony a podobné maličkosti v Ikee a spoustu věcí jsme vyrobili. Já nakreslila obří rozcestník na starou paletu, vystříhala a proděravěla girlandy z tvrdých barevných papírů, Davidova svědkyně Tinka je pak všechny navlékla a s Davidem je rozvěsili. Mamka nakreslila tunu krásných dřevěných koleček a ušila všechny běhouny na stoly, ozdobila všechny vázy (ze skleniček od kávy, zavařovacích sklenic a dokonce starých lustrů) a svícínky (Nemusíte mít pocit bezmoci a nevýkonnosti, její den má očividně 48 hodin nebo má podobné superschopnosti jako Flash... Až zjistím, která varianta je správně, dám vědět :-D). Květiny na dekorace (nevěstin závoj, čajové růžičky, frézie) koupila Terka ve velkoobchodě, pivoňky jsme orvali ze zahrad celého příbuzenstva a přátelstva a kytice do váz i malé kytičky na běhouny z nich vázali v pátek do noci snad všichni včetně ženicha, Tinky a mojí maminky (Já si tou dobou hřála zadek u trouby a pořád mám zpětně výčitky, že tedy oproti nim zrovna nemákla. Ale co už...). 
Zcela jsme vypustili vývazky, protože nám přišly docela zbytečné a sbírat celé léto po dvoře opadané špendlíky by byl očistec :-D!







ZÁBAVA
Abych řekla pravdu, David měl připravené množství her, ale zábava nakonec plynula nenásilnou formou víceméně sama, tančilo se, povídalo se, vzpomínalo se, jedlo se a tak nakonec došlo jen na klasické poznávání ženicha a nevěsty a jednu hru "vhodnou až po 22 hodině", které nám připravila kamarádka. A vůbec to nevadilo :-)! Celý den se nesl na takové pohodové spontánní neorganizované vlně. Ale pár her v záloze se vždycky hodí!

Možná jsem někde cestou ztratila nit, ale je toho tolik, co jsem chtěla o téhle neopakovatelné zkušenosti a nejkrásnějším dni říct a napsat... A ještě jednou tolik, co jsem nenapsala, ale víc už není třeba. Myslím, že tenhle den už navždycky zůstane jedním z nejšťastnějších v mém životě. 

Ale hlavní rada je: Nestresujte se! V podstatě skoro nic není tak zásadní, aby vám to mělo zkazit váš svatební den. Hlavní je, že se sejdete se svými blízkými a společně oslavíte něco tak krásného jako je láska. To je nejvíc a (skoro všechno) ostatní jsou jen prkotiny. Věřte mi :-).

Mějte se krásně,
Vaše M. :-*

PS:
Chtěli bychom hlavně ještě jednou strašně poděkovat všem, co se přidali k přípravám, především pak Přípravnému Výboru (s velkým P a velkým V). Kamarádům z chalupy, kteří nám s celou svatbou neuvěřitelně pomohli. Vlastně ji celou zrealizovali. Z party lidí nejrůznějších povolání se změnili v dekoratéry, kuchaře, číšníky, barmany, zahradníky, nosiče, stavební dělníky, řidiče a závozníky... Prostě se zhostili všech možných i nemožných rolí a díky nim běželo všechno jako na drátku. Bez nich by svatba jednoduše nebyla. Děkujeme <3!

 photo copyright.jpg
blogger template by envye