Linecký koláč s tvarohem, rebarborou, jahodami a drobenkou z ovesných vloček

Dobrý večer vám všem :-)!

Dnes jsem se po dlouhé době konečně odhodlala zkontrolovat neutěšený stav svého konta. Byla jsem připravená jako obvykle hořce zaplakat a pak si v koutě lízat rány, ale ono ejhle. Finanční úřad mi v minulých dnech, coby pracujícímu studentovi, vrátil část zaplacených daní. Hurá, jsem ve vatě, řeknete si. No přiznejme si, že na jásání to zas tak úplně není. Když vám totiž zdaní váš nulový plat vědeckého pracovníka a pak vám část zase vrátí, jste pořád v podstatě na nule. Spíš mě příjemně překvapilo, že po tom martyriu, které jsem absolvovala s daňovým přiznáním, a po následném klepání se strachy, že mě zavřou na doživotí do věznice s nejvyšší ostrahou za špatné vyplnění růžového lejstra, si můžu konečně oddychnout s pocitem, že všechno je snad v pořádku. (Pokud si ovšem za deset let nevzpomenou, že jsem se sekla o 5 Kč a nebudou chtít na úrocích 5 milionů nebo tak něco.) 
To bylo totiž tak… V lednu mi napsala paní ze mzdové účtárny, že nesmím zapomenout na to, že si letos dělám daňové přiznání sama kvůli mému vedlejšímu příjmu. Vedlejšímu přijmu? Nad hlavou se mi objevil obří otazník, s vykřičníkem… COŽE? Nemáš být hamižná M. a vydělávat si bokem, myslíte si asi. Hmmm, jenže já loňský rok strávilo povětšinou na nemocenské, zavřená v jedné místnosti 4x4 metry, takže o dvou zaměstnáních nemůže být řeč. Otazník nabyl enormních rozměrů. "JAKÝ vedlejší příjem máte na mysli," nadhodila jsem nevinně. "To je přeci jasné! Váš pracovní úraz!" Ehm, COŽE?! Nádhera, nemyslíte? Místo levé ruky mám částečně nepoužitelný pařát, dorovnali mi můj ubohý plat (to abych nepřišla ani o kousíček té závratného sumy) a to je prosím můj vedlejší příjem. Nevěděla jsem, jestli mám brečet nebo se smát. Prostě Kocourkov na entou. Následovalo nekonečné kolečko - já, pojišťovna, zaměstnanecké a ekonomické oddělení, správa sociálního zabezpečení a finanční úřad (ovšem v mém rodném městě, to dá rozum). Pamatujete si francouzskou kreslenou klasiku Dvanáct úkolů pro Asterixe? Groteska o tom, jak dva známí Galové a malý pes lítají od čerta k ďáblu do strhání těla a vyplňují stohy tiskopisů? Jak já se tomu jako malá smála. Hmmm, tak teď si jen místo nich přestavte rozlícenou a uštvanou pekařku/vědkyni (kdybych vlastnila jejich zázračný elixír určitě bych nebyla ani zpola tak vyřízená :-D) a máte obrázek o tom, jak to se mnou koncem března vypadalo :-D! Groteska, ale vtipná ani za mák... (Ani za mák povídám :-D!) Ještě, že mě z toho kolotoče nakonec částečně vysvobodila mamka (hlavní spojka pro styk s finančním úřadem statutárního města Jihlava) a teta (daňový poradce a hlavní kontrolor správnosti vyplněných údajů). Tisíceré díky, milé dámy, vděčím vám za částečné zachování své už tak dost pochybné příčetnosti. 
Uf. A teď je to za mnou. Musela jsem to oslavit. Upekla jsem si koláč, jak jinak! Byl s rebarborou (nebrblat a neofrňovat!) a jahodami (teď je na místě jásat!) a drobenkou, protože bez té se správný koláč (s pár výjimkami :-)) neobejde!


Linecký koláč s tvarohem, rebarborou, jahodami a drobenkou z ovesných vloček

Ingredience:
Těsto:
200 g hladké mouky
60 g moučkového cukru
100 g másla
1 žloutek
špetka soli
1/2 lžičky citronové kůry 

Náplň:
500 g tvarohu
1 bílek
1 celé vejce
1/2 lžičky vanilkového extraktu
krupicový cukr podle chuti
250 g jahod (nebo víc)
1 velký řapík rebarbory (nebo víc)

Drobenka:
100 g třtinového cukru
75 g polohrubé mouky 
75 g ovesných vloček
100 g másla

Postup:
1) Nejprve připravte těsto. Máslo vyšlehejte se žloutkem, cukrem, solí a citronovou kůrou. Poté zapracujte mouku. Pokud se vám zdá těsto příliš lepivé, přidejte mouku, pokud se naopak rozpadá přidejte máslo nebo kapku mléka. Hotové těsto zabalte do potravinové fólie a uložte na hodinu do lednice.

2) V této hodině máte čas na přípravu náplně a drobenky. Bílek a vejce vyšleháme s cukrem do pěny a zašleháme do tvarohu spolu s vanilkovým extraktem. Množství cukru nechám na vás, je to hodně individuální záležitost. Já dávám mezi 80-100 g. Prostě ochutnejte a uvidíte! Jahody omyjte a nakrájejte na čtvrtiny, rebarboru oloupejte a nakrájejte na přibližně půlcentimetrové kousky. 

3) Na drobenku smíchejte všechny suroviny dohromady a mněte, dokud se směs nespojí a nezačne tvořit hrudky. Drobenku je nejlepší dělat rukama. Jen rukama poznáte, jestli jí něco chybí. Pokud vám drobenka málo "strouhá" prsty, přihoďte cukr, pokud se patlá, přisypte ovesné vločky nebo mouku, a pokud se z ní práší a netvoří se pěkné hrudky, přidejte máslo. Jednoduché a vysoce terapeutické!

4) Troubu vyhřejte na 180°C. Těsto vyndejte z lednice, rozválejte na kulatý plát a vyložte jím koláčovou formu. Propíchejte těsto vidličkou, aby s něj mohl unikat vzduch. (Těsto můžete i přikryté papírem na pečení a zatížené fazolemi 10 minut předpéct, já jsem tentokrát přeskočila... Ano, přiznávám, občas jsem nehorázný lenoch.) Na těsto rozprostřete rebarboru a jahody, na ně potom tvarohový krém. Pečte 30 minut. Poté koláč vyndejte a bohatě posypte drobenkou a pečte dalších 15 až 20 minut. Nechte vychladnout a podávejte nakrájené na řezy. 




Mějte se fajn, 
vaše M. :-*

P.S.: Úplné vychladnutí je velmi důležitý krok! Když ho vynecháte, bude vám opravdu, ale opravdu blbě, jako mně :-D! Pokud tedy nemáte žaludek z azbestu, což já očividně nemám :-(...

P.P.S.: Nebudu vám lhát, to tady neděláme, že... Minimálně čtvrtinu koláče jsem hned po vyfocení velmi nemístně a nepřístojně veřejně obnažila, když jsem z něj bleskurychle svlékla drobenku. Nebožák zůstal veřejně potupen až do večera. Chudák. Jenže hříšným svodům drobenky nelze odolat... Vlastně vůbec nechápu, proč pod tou drobenkou peču vždycky i koláč (i když je boží jako tenhle :-D)...Takže příště můžete očekávat recept na drobenku s drobenkou na drobence, nebo aspoň crumble, i když tam už je očividně taky něco navíc :-D!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za komentář :-)


 photo copyright.jpg
blogger template by envye