Mandlové muffiny s liči, růžovou polevou, sušenými malinami a sekanými pistáciemi

Dobré ráno :-)!

Taky jste tak nepředstavitelně šťastní, že už je víkend? Tenhle týden byl tak nabitý, že jsem k pátečnímu odpoledni upnula veškeré své mizivé naděje. Už pondělí se mi podařilo chytit do důmyslné pasti a sežehnout si veškeré čichové buňky parami koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Ehm. Ona to asi nebyla až tak past, běžný člověk by nastraženou lahvičku zcela jistě v pohodě minul, ne však já, já ji samozřejmě shodila na první dobrou (plác, plác na záda) :-D! Nicméně, útržky vůní jsem začala znovu rozeznávat až navečer v kadeřnictví. Myslím, že jsem celé osazenstvo salonu lehce vyděsila svým neočekávaným radostným výkřikem do tmy - "Cítím mátu! Jooooooooooo!". Jak týden započal, tak taky skončil. Celý v režii mé naprosté roztržitosti. Už jste někdy šli na odběr krve a dvakrát zapomněli, že se nesmíte nasnídat?! Já ano... To nevymyslíš. 
To všechno díky lehké přepracovanosti a hlavně kvůli očekávání nejhoršího. Tedy nejhoršího... Spíš nejnepříjemnějšího. To přišlo v pátek. Cystoskopie. Vlastně jsem nevěděla, co čekat. Ohlasy byly různé. Pozitivní ovšem žádné. V pátek jsem tedy morfující tramvajovou linkou 24 (když mi v půlce cesty oznámila, že se mění na 14, trochu jsem zapochybovala o smyslu vesmíru a tak - ani tramvaje už si nejsou zcela jisté svou identitou, jaká jistota nám tedy v tomhle světě vlastně zbývá?!) vyrazila na cestu za svým cizokrajným urologem Dr. Shaikhem. Pan doktor je ve své podstatě úplně v pohodě, ale při mé poslední návštěvě mi po mé 10-minutové litanii o tom, co mi chybí a přebývá (BK virus, pane doktore!!!), odpověděl jednoduše "Ano". Trochu mě znejistělo vědomí, že na nic z toho, co jsem mu tvrdila, zcela jistě nezněla odpověď "Ano" ani "Ne", ale nechtěla jsem vrtat, tak jsem to nechala být. Rozhodně to byl uspokojivější rozhovor než s jeho kolegyní, která mi zvedla telefon, když jsem si volala o výsledky CT břišní dutiny... "Močové cesty jsou v pořádku, ale ve střevech asi máte nějaký problém... Ale já do střev nedělám, takže tomu houby rozumím!" Ano, přesně tohle si přejete od doktora slyšet. No nic. 
Včerejší den byl ovšem zajímavější než jsem čekala. Člověk by ani nevěřil, čeho všeho může být svědkem v urologické čekárně. Minimálně párek s pohlavní chorobou, škrábající se na nejrůznějších místech, kterému sestřička trpělivě vysvětlovala, že výrazem "společně" při telefonickém rozhovoru nemyslela, že by měli dorazit oba dva, ale že se musí (nebo by to bylo přinejmenším vhodné) léčit zároveň (Chlapec nějak nemohl pochopit, že urologie a gynekologie nemají v tomto případě mnoho společného :-D), a 4 dospělí Vietnamci (kteří si zuřivě fotili na mobil osvětové plakáty o prostatě na stěnách) s jedinou kartičkou pojišťovny, která byla, alespoň podle jejich tvrzení, každého z nich (i když podle mého patřila té malé holčičce, co přišla s nimi), rozptýlili mou nervozitu při čekání.
Nikdo vám to asi neřekne nahlas (asi je to tabu nebo co), ale cystoskopie je v pohodě. Nebojte se. Nenechte se vystrašit. Držím vám palce, pokud vás to taky čeká. Ovšem, když mi pan doktor oznámil, že ještě roztáhneme močovou trubici, jen tak pro sichrovku, trochu jsem se zalekla. Ani to však není tak hrozné... Včera mi tedy nebylo zrovna hej, ale druhý den už budete jako rybička. 
Ovšem jistě chápete, že jsem se za tenhle týden musela odměnit. Něčím extrémně dobrým. Něčím utěšujícím a uklidňujícím... Ve chvílích, kdy je mi ouvej, si prohlížím staré fotky, vzpomínám nebo plánuju budoucnost. Tentokrát jsem brouzdala po fotkách z Paříže, kde jsme byli na jaře, a s láskou vzpomínala. A najednou mi bylo jasné, co musím mít. A hned! Muffiny inspirované slavnými makronkami od Pierre Hermé! Vláčné mandlové těsto s kousky liči, polité růžovou polevou a posypané sušenými malinami a pistáciemi (pistácie jsem si tam přidala z drzé svévole :-D)! A měla jsem pravdu, nic mi nemohlo prokázat lepší službu. Jsou báječné...


Mandlové muffiny s liči, růžovou polevou, sušenými malinami a sekanými pistáciemi

Ingredience (na 12 ks):
2 vejce 
150 g třtinového cukru
120 g změklého másla (nebo rostlinného oleje)
220 g hladké mouky
100 g mletých mandlí
2 lžičky prášku do pečiva
2 lžičky sody
1 špetka soli
300 ml podmáslí
1 lžíce Amaretta
10 plodů liči

Růžová poleva:
100 g moučkového cukru
1 lžíce vody
1/4 lžičky růžové vody

Na ozdobu:
sušené maliny nakrájené na kousky
sekané pistácie (případně ještě lžíci jablečného octa a lžíci sody)

Postup:
1) Vejce vyšlehejte s cukrem a máslem do pěny. Poté promíchejte spolu s moukou prosetou společně se sodou, práškem do pečiva a solí a s podmáslím smíchaným s Amarettem. Nepromíchávejte úplně dokonale dohladka! Do těsta přimíchejte oloupané a na kostičky nakrájené liči. Těsto plňte do košíčků na muffiny a pečte při 180 °C přibližně 20 minut. Vyzkoušejte propečení špejlí. Nechte úplně vychladnout.

2) Na polevu prošlehejte cukr s vodou a kapkou růžové vody. Pokud je poleva příliš tuhá nařeďte ji ještě kapkou vody, pokud moc tekutá, přisypte ještě trochu cukru. Pokud nemáte růžovou vodu, můžete použít třeba kapku vanilkového extraktu nebo zrníčka vanilky. Výsledek bude jiný, ale pořád moc dobrý :-)!

3) Maliny a pistácie nahrubo nasekejte. Pokud chcete, aby byli pistácie krásně zelené, povařte je ve vodě s jablečným octem, do které po sundání z plotny nasypete jedlou sodou. Pozor, ne všechnu naráz! Reakce je dost bouřlivá... Nezapomeňte je po provaření propláchnout. Poté je oloupejte a uvidíte, že mají krásou zelenavou barvu. V některých obchodech s oříšky už prodávají krásně zelené, loupané pistácie, ale jsou taky dost drahé, takže já to řeším takto.

4) Muffiny polijte polevou a posypte sekanými malinami a pistáciemi. Nechte polevu zaschnout.







Krásný zbytek neděle,
vaše M. :-*

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za komentář :-)


 photo copyright.jpg
blogger template by envye