Tarte s krémem z ricotty a červených pomerančů, zdobený pusinkami a kandovanými pomeranči

Dobré odpoledne :-)!

Tak jo, můj osud je oficiálně zpečetěn. Včera jsem si vlastnoručně vyplnila formulář obžaloby a zároveň rozsudku smrti a pak ho sama doručila příslušným úřadům. A za měsíc a půl nastoupí popravčí četa a rozstřílí mě na milion pidiprťavých kousíčků. 
No dobře, nebudu vás tahat za fusekli, jsem sice dooost masochistka (magor, magor, magoooor), ale ukončit svůj život, a ještě dobrovolně a navíc takhle násilným způsobem, se ještě vážně nechystám. Jen jsem se přihlásila na státní závěrečnou zkoušku. A to je velká parádička. Ona komise SZZ zase tak daleko do popravčí čety nemá, co si budeme nalhávat. Jako supi se pak snesou na mé studené, v poslední křeči zkroucené tělo a celou mě sežerou. Nejspíš. Teda nevím přesně, co mám čekat, ale tak nějak si představuju, že mě nejdřív uškvaří, uklovou, roztrhají a pak kousek po kousku sežerou. A mou zohavenou ohlodanou mrtvolu použijí jako ekobiohnojivo do botanické zahrady (ale já jim to nedaruju, minimálně to ekobio jim nabourám, neb jsem napuštěná antibiotiky až po kořínky vlasů, cheche :-D!!!). Však aby ani kostička mé jinak zcela zbytečné existence nepřišla vniveč! 
Výsledkem toho všeho už se mi chce den a půl neustále jen zvracet, brečet, křičet, kopat, škrábat a... No ještě pár věcí by se asi našlo (což moji kolegové, kamarádi a přítel jistě náležitě oceňují, protože je príma být v mé společnosti, když jsem v téhle náladě). A dneska tomu naprostou korunu nasadila naše paní docentka, když mi řekla, že mi na učení nedá volno... Že si můžu vzít dovču (oooo, jak skvělý nápad, proč si taky nevyplácat 20 dnů dovolený už teď a takhle smysluplně, že jo?) a nebo, a to mě obzvlášť nadchlo, si můžu vzít měsíc neplaceného volna. A budu asi měsíc žrát trávu před domem a jako dezert si občas zakousnu galon čistého pražského vzduchu... (Protože domů k rodičům na Vysočinu jet nemůžu, neb ti by se o mě asi až příliš moc dobře starali a to se paní docentce taky moc nepozdává... Tedy spolu s tím, že nebudu pohotově k ruce, což očividně o dovolené či neplaceném volnu musím, ať jí zase tolik nekřivdím, že mi jen zlomyslně nechce dopřát luxusní služby mamahotelu).
Nicméně to znamená dočasné změny pro nás všechny. Ano, i pro vás! Zhruba za čtrnáct dnů (až se dozvím přesné datum popravy) na měsíc zahájím rádiové ticho a zmizím z povrchu zemského. Znovu se po čtyřech letech zahrabu až po uši do virologie, molekulární biologie, genového inženýrství a nanotechnologií, změním se na bytost velmi blízkou zombie, minimálně vzhledem i komunikativností (tu lačnost po lidské krvi asi vynechám, ale kdo ví :-D)! Tudíž se mnou nebude ani sranda, ani k vydržení :-D. Ale všichni to přežijeme (připravte si kapesníky - já už je mám - to odloučení bude strááášně dlouhé a srdcervoucí) a pak to spolu oslavíme nebo otruchlíme ;-)! 
Abych se uklidnila, a hlavně abych se se vší poctou rozloučila s kamarádkou, která se rozhodla příštích několik měsíců strávit ve Stockholmu, upekla jsem koláč. Ale ne ledajaký. Tarte s krémem z ricotty a červených pomerančů (dokud je ještě sezóna budu je cpát všude možně, s tím se prostě smiřte :-D), s pusinkami a kandovanými pomerančovými plátky. Co jsem vyrozuměla ze zvuků, které vyluzovali všichni přítomní strávníci, je to fakt pecka (a já to potvrzuji, jen by to nebylo příliš objektivní :-D).


Tarte s krémem z ricotty a červených pomerančů, zdobený pusinkami a kandovanými pomeranči

Ingredience:
150 g hladké mouky
100 g změklého másla
3 lžíce krupicového cukru
3 lžíce mletých mandlí

Náplň:
2 kelímky ricotty
2 žloutky
šťáva a dužina ze 3 krvavých pomerančů
3 lžičky kukuřičného škrobu
kapka vody z pomerančových květů (nemusí být)
cukr podle chuti

Pusinky:
2 bílky 
130 g krupicového cukru

Na ozdobu:

Postup:
1) Nejdříve připravte kandované pomerančové plátky. Samozřejmě se bez nich obejdete, ale rozhodně za tu práci stojí! 

2) Z mouky, cukru, másla a mandlí vypracujte těsto a zabalené do fólie ho dejte na hodinu odpočinout do lednice. 

3) Odeberte 1/3 pomerančové šťávy s dužinou a rozmíchejte v ní škrob a žloutky. Zbytek šťávy přiveďte v kastrůlku k varu. Když začne vařit, přilijte zbytek šťávy se škrobem a uvařte hustý pomerančový pudink. Nechte ho vychladnout.

4) Po hodině těsto nastrouhejte do formy na tarte (nejlépe do formy z vyndavacím dnem - je jedno, zda máte jednu větší kulatou, několik menších či hranatou) a vymačkejte do souvislé vrstvy. Těsto propíchejte vidličkou, zatěžte fazolemi a pečte 20 minut na 180°C. 

5) Na náplň důkladně prošlehejte pomerančový pudink, ricottu, vodu z pomerančových květů a v případě potřeby doslaďte. Krém naneste na předpečený korpus (samozřejmě po odstranění papíru s fazolemi) a pečte dalších 30 minut. Koláč nechte dokonale vychladnout. 

6) Bílky s cukrem zahřejte nad vodní parou a ručně šlehejte, dokud se cukr dokonale nerozpustí. Potom směs přemístěte do nádoby robotu a šlehejte do zchladnutí. Výsledný sníh bude nadýchaný, ale dokonale pevný. Naplňte jím zdobící sáček a na povrch koláče nastříkejte ozdobné špičky. Volbu nástavce nechám zcela na vás. Sníh zapečte flambovací pistolí nebo pod grilem v troubě. 

7) Ozdobte kandovanými pomeranči.







Mějte se krásně a prosím, prosím, prosím, držte mi palce,
vaše zeleno-bílá, k smrti vyděšená M. :-*

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za komentář :-)


 photo copyright.jpg
blogger template by envye