Zapečená obilná kaše

Dobré odpoledne :-)!

Tenhle týden byl dost pekelný. Mám i pár dalších (řekněme peprnějších) přídavných jmen pro průběh celého týdne, ale prozatím si vystačím se slovem pekelný. Ehm. Tedy minimálně má tělesná teplota dosahovala setrvale pekelných výšin... 
V pondělí mi bylo zle. Hodně. I šla jsem do práce, neb jsem vypatlaný poctivec. Šla jsem do práce i v úterý. To už mi ovšem neschopnost zaostřit na jakýkoli předmět a nutnost odhodit dva svršky ze tří, i když jsem známý zmrzloun a neustále se ve svém koutě snažím zahřát si fialové konečky prstů, naznačily, že je něco víc špatně než obvykle. Takže mi nezbylo než vytáhnout laboratorní teploměr z vodní lázně, vydrhnout ho od všech těch svinstev, ve kterých se už roky máchá (to nechcete vědět :-D), a zjistit, jak se věci mají. Po tom, co jsem ho minutu mátožně svírala v podpaží, ukázal 38,5°C. Což možná není tak hrozný... Ale 38,5°C je oproti mým běžným 35,6°C poměrně slušný závar (navíc bych asi měla ten stařičký klasický rtuťák poctivě zahřívat aspoň minut pět, jenže na to jsem neměla nervy a hlavně pro představu už mi to stačilo). 
Sebrala jsem tedy saky i paky, vyslechla si pár neskrývaně kousavých poznámek od vedení a vypravila se ke své paní doktorce. Ani vám nepovím, jak jsem se tam dohrabala. Každopádně, když jsem si chtěla vyzvednout své pořadové číslo, ten stroj na mě udělal dlouhej nos a zákeřně se pochechtával (I když to se mi možná zdálo :-D). Tři hodiny do konce ordinačních hodin? No a co! Máš smůůůůlu! Hmm, bezmocně jsem se posadila. Však až vykoukne sestra a uvidí, že se vařím zaživa a lehce halucinuju, tak se smiluje... Hahaha. Jak mě to mohlo napadnout? Vždyť je to ta samá ženská, co mě nechala svíjet se na zemi s krvácivou cystitidou, neb měla zrovna pauzičku na kafíčko. No, takže jsem se záhy dozvěděla, ať koukám táhnout domů a příště přijít hned ráno (přece neexistuje, aby ONA byla kvůli MNĚ o pět minut déle v práci - přesně tak dlouhou dobu jsem v ordinaci totiž o den později strávila...). Moje vysvětlení, že jsem měla na starosti 20 studentů s ní nehnulo, však moje práce je podřadná. 
Pokud jste tedy v úterý někde na Letné potkali ženštinu, které se motala po chodníku a několikrát málem skočila pod auto, mezi jednotlivými vzlyky štkala do telefonu a se zoufalstvím smrkala do zmuchlané černé spodní košilky, nebyla to žádná šílená bláznivka (i když možná trochu jo :-D), ale byla jsem to já. Na mou obranu chci říct, že by se to bývalo bylo nestalo, kdyby ty předchozí dva dny v práci nebyly tak psychicky náročné. Ehm. Fakt nestalo. Jo?! Přísahám! Když mě ovšem sestřička tak mile vyprovodila ze dveří, prostě mi ruply nervy (no jo, nemám je zrovna nejpevnější, nejsem prostě Chuck Norris :-D). Slzy se mi začaly kutálet z očí, aniž bych to chtěla (Nechtěla, fakt :-D!). Musela jsem si pak sundat brýle, protože jak byly totálně obrečený a umoulaný, tak přes ně nebylo vidět. Na druhou stranu jsem bez nich slepá jako novorozená myš, takže jsem se motala, jak kdybych měla 4 promile v žíle. Navíc jsem u sebe neměla žádnou hotovost, tudíž jsem si nemohla koupit ani kapesníky a jediný, co jsem našla v kabelce byla ta prázdná peněženka, knížka a... košilka. Byla to dost krutá volba mezi hnusným usoplencem a totálním pomatencem... Jop, potupné :-D... 
A od té doby se neustále vařím ve svém vlastním pekelném kotli. Horečka je je jedna z těch svízelných komplikací, které vážně špatně snáším. Takže jistě chápete, že nějaké vyvařování mě moc netáhlo (zato sladké mě táhlo, ale o tom taktně pomlčíme ;-). Ale je neděle a mně je už malilinko líp (třikrát hurá) a tak jsem se rozhodla konečně připravit zapečenou ovesnou kaši. Je to strašně jednoduché, což jistě uvítáte, ať už jsem nemocní nebo jen nemáte čas. Za 25 minut máte hotovo. A nevím, jestli je to mými otupělými smysly nebo strašlivou radostí, že už je to lepší, ale chutná to naprosto báječně (rozhodně líp než to vypadá :-D). Jdu si přidat. Jo! 


Zapečená obilná kaše 

Ingredience (na 4 porce)
1 a 1/2 hrnečku vloček (já použila směs ovesných, ječných a pohankových) 
1 hrst semínek (slunečnicová, dýňová, chia) 
1 hrst sušeného ovoce (rozinky, meruňky, švestky, aronie, brusinky, třešně) 
1 špetka soli 
1 lžička mleté skořice 
1/2 lžičky mletého kardamomu 
1/4 lžičky strouhaného muškátového oříšku 
1 lžička prášku do pečiva 
1/2 hrnku mléka (já použila kokosové, ale samozřejmě můžete použít jakékoli máte rádi) 
2 lžíce rozpuštěného arašídového másla (já miluju crunchy) 
1/4 hrnku javorového sirupu 
1 lžička vanilkového extraktu 
1 vejce 
1 hruška nakrájená na kostičky 
+ olej na vytření zapékací mísy

K podávání: 
řecký jogurt 
pistácie 
javorový sirup 
ovoce 

Postup: 
1) Troubu rozehřejte na 180°C. V jedné míse smíchejte vločky, semínka, sušeného ovoce, sůl, koření a prášek do pečiva, v druhé pak vyšlehejte mléko s arašídovým máslem, vejcem, javorovým sirupem a vanilkovým extraktem. Vmíchejte tekutou směs do sypké a pomocí stěrky spojte dohromady, přidejte hrušku nakrájenou na kostičky. Formu (já použila kulatou skleněnou, ale určitě to půjde i v jiné ;-)) lehce vytřete olejem a směs do ní přelijte (no dobře, spíš překydněte :-D) a rozprostřete po celé ploše. Pečte 20 - 25 minut. Podávejte s řeckým jogurtem, sekanými pistáciemi, ovocem podle chuti a zakápnuté javorovým sirupem. 







Mějte se krásně a užijte si zbytek neděle, 
vaše chřipkovitá M. :-*

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za komentář :-)


 photo copyright.jpg
blogger template by envye