Palačinky podle Julie Child a palačinkový dort

Dobré odpoledne :-)!

Přestože pro mě výpověď znamenala překvapivou psychickou úlevu, mé zchátralé fyzické schránce se stále nějak uvolnit nedaří... Záda a ramena mám ztuhlá a zkroucená, do chodidel mě chytají křeče a připadá mi, že se nemůžu pořádně nadechnout, protože plíce se přísunu vzduchu brání zuby nehty. 
I přišel můj muž s geniálním nápadem, že bych měla jít na thajskou masáž. Byla jsem jednou - loni v létě - a byla jsem nadšená, zrelaxovaná a totálně uvolněná ještě dlouho dobu... No jooo, proč jsem si nevzpomněla dřív! Hned jsem se objednala. 
Jediné, co jsem z loňského zážitku vytěsnila, byl záchvat smíchu maličké Thajky, když se mi snažila zvednout nohu kolmo ke stropu. Nešlo to. Jak taky jinak :-D... Nejen, že jsem byla vždycky totální dřevo, ale poslední tři roky jenom ležím a cpu do sebe prášky, což fyzické kondici příliš neprospívá. Myslím, že momentálně není na nule jako tomu bylo dřív, ale je už někde daleko v minusových hodnotách... 
Když jsem seděla v masážním salonu, usrkávala okurkovou vodu, poslouchala uklidňující tóny relaxační hudby a čekání na masérku si krátila prohlížením mapky reflexních bodů na chodidlech, najednou mě ta vzpomínka dostihla. JAJ! Jak jsem mohla zapomenout? Boooože! To zase bude výsměch a masakr :-D!
Když mě pak už jenom v župánku a žabkách poslali do útrob salonu, můj mozek už nešel zastavit :-D! Moc mi nepomohlo, když se droboučká Thajka začala srdečně smát, už když jsem si odložila župan. No jo, jsem bílá, neohrabaná, ztuhlá a ve své skoronahotě zcela nejistá a nespokojená. A tvářila jsem se asi jako čerstvě vyoraná myš. Když jsem pak své těleso s hlasitým žuchnutím složila na masážní lehátko a obsáhla ho od horního okraje k dolnímu okraji, začalo mi vrtat hlavou, jak to dělají, když jim přijde na masáž dvoumetrový chlap nebo vyčáhlá modelína. Hmmm. Nevím. To tak jdete na masáž a pak přemýšlíte nad takovými naprostými pitomostmi :-D! Hlava prostě nechtěla vypnout a já vůbec nedokázala myslela na to, že bych se měla uvolnit! Ale to už mi Thajka čile vyskočila na záda a jala se mi hrubou silou rozmasírovávat ztuhlá záda. Teda takhle. Snažila se o to. Záda kladla víc než tuhý odpor a já si navíc uvědomila, že skoro nedýchám. Při asi pátém marném pokusu o zdolání mé obrany dostala tak velký záchvat upřímného smíchu, že si musela chvíli hlavu opřít o má záda a vysmát se :-D! No nic. Smála jsem se taky, co jiného :-D! 
Po chvíli mi konečně došlo, že jsem opravdu v hrozné křeči a že bych se asi fakt neměla bránit, když už jsem na masáži (a navíc zcela dobrovolně, nutno dodat). I povolila jsme veškeré zatnuté svalstvo a ta nebohá drobná ženuška ze mě spadla jak hruška. Další salva smíchu. Dalších 45 minut byl relativní klid. Krom chvíle, kdy jsme se spolu zasmály (teda smála se jen ona, já jen lehce zoufale cenila zuby) při otázce "Bolí?" a současném zarytí jejího nenechavého palce do bolavého bodu na mé levé paži. Nééé, vůbec nebolí, ty slzy jsou ze smíchu :-D! Ehm. Poslední přílivová vlna jejího zvonivého smíchu přišla v úplném závěru, kdy mi po velmi příjemné masáži hlavy nečekaně začala mlátit hranou dlaně do čela. Můj výraz totálního zděšení a zmatení jí rozhodně moc pobavil... Ovšem představte si, že si pokojně sníte a najednou tohle? No jak byste se tvářili :-D? Ale snění, ač brutálně přerušené, přineslo své ovoce. To, že musím v nejbližší době udělat palačinky, mi bylo jasné už od Street Food Festivalu... A že musím vyzkoušet ty podle receptu z knihy Umění francouzské kuchyně bylo zase zřejmé už od chvíle, kdy jsem jí dostala k narozeninám (Jako koňak a máslo do těsta na palačinky? Jooo, to si nechám líbit ;-)!)... Ale jak jsem tam tak ležela ve světle svíček a kolem panoval klid a mír, usadil se mi v hlavě obraz palačinkového dortu. Nevím proč... Ale viděla jsem ho zcela jasně. Jen tak si tam levitoval. Dort nadýchaný jako obláček, voňavý po másle, šťavnatý po ovoci a lákavý, jen se ho dotknout. S lehkým nádechem limetky a vanilky... No jo, ta masáž mi fakt prospěla :-D! Musím jít znovu... A dnešní snídaně mi přišla k duhu jakbysmet :-)!


Palačinky podle Julie Child a palačinkový dort

Ingredience:
3/4 hrnku mléka
3/4 hrnku vody
3 žloutky
1 lžíce krupicového cukru
3 lžíce Amaretta (rumu nebo koňaku)
1 hrnek hladké mouky
5 lžic rozpuštěného másla

Krém:
250 ml smetany ke šlehání
3 lžíce řeckého jogurtu
1 limeta (kůra a 1 lžíce šťávy)
cukr podle chuti

Na ovocnou omáčku:
500 g červeného ovoce (červený rybíz, maliny, jahody, třešně)
1 - 2 lžíce škrobu (jen v případě potřeby)
1 lžíce vanilkové pasty
cukr podle chuti

Na ozdobu:
červené ovoce na ozdobu (maliny, jahody, třešně, červený rybíz, červený angrešt)

Postup:
1) Všechny ingredience na palačinky vložte v uvedeném pořadí do mixéru a 3 minuty mixujeme. Hotové těsto nechte minimálně 2 hodiny odpočinout v lednici. Ale lepší je si ho připravit večer a nechat odležet do rána. Ráno rozpalte pánev a těsto do ní nalévejte pomocí naběračky. Opékejte palačinky z obou stran dozlatova. Nechte je dokonale vychladnout. 

2) Ovoce na omáčku omyjte, vypeckujte a odstopkujte a s trochou vody rozvařte na kaši. Poté směs přes síto přepasírujte do jiné nádoby, vmíchejte do ní vanilkovou pastu a nechte vychladnout. Kdyby se vám zdálo, že směs netuhne, můžete jí případně zahustit povařením se škrobem a dosladit.

3) Smetanu vyšlehejte dotuha a poté do ní opatrně vmíchejte řecký jogurt, kůru a šťávu z limety a doslaďte podle chuti. 

4) Když jsou všechny součásti budoucího dortu vychlazené, můžete začít skládat. Začněte palačinkou, potřete jí krémem, přikryjte další palačinkou, kterou pomažete ovocnou směsí. Takhle střídejte vrstvy, až do vypotřebovaní všech palačinek. Povrch ozdobte ovocnou omáčkou a ovocem a dejte vychladit.







Nevíte, jestli jsou Thajci opravdu tak vysmátý národ a nebo jestli je to jen tím, že jsem prostě děsně k smíchu já :-D?! Jaké jsou vaše zkušenosti s thajskými masážemi? Nebo byste mi doporučili jiné?

Mějte se moc krásně, 
vaše úplně uvolněná a zcela zrelaxovaná M. :-*

P.S.: Dneska mě při psaní článku zase dost pobavil blogger... Myslím, že se co do geniality vyrovná Wordu a jeho automatickým opravám :-D! Sice nezná slovo limetka, ovšem briskně mi nabídl náhradu - Šimetka. Tudíž když nesežene v obchodě limetu, nastrouhejte si kus pana Šimetky (což je podle všeho gynekolog a porodník a najdete ho kdesi v Ostravě) a blogger bude spokojený X-D! Bože :-D!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za komentář :-)


 photo copyright.jpg
blogger template by envye