Street Food Festival na Nákladovém nádraží Žižkov aneb dvojitá smrt (přehřátí vs. přecpání = plichta)

Dobré odpoledne :-)!


Já vím, já vím, jsem hrozná! Vždycky něco slíbím, a pak... to totálně zazdím. Ale fakt ne schválně! Tentokrát jsem Vám slíbila nějaké to slovo o naší první nepracovní a čistě užívací návštěvě Street Food Festivalu a pak na to, jak je mým dobrý zvykem, zapomněla… Teda dobře, přiznám barvu, tentokrát jsem vůbec nezapomněla. Jen jsem nějak nenašla sílu a morálku, abych se probrala fotkami (Je jich asi 20, chápete, to je taaaak náročný úkol! Teď je pro mě náročný byť jen zvednout ruku a podrbat se na uchu, které mě znova hrozně svědí :-D...) a dala dohromady něco jakž takž smysluplného. Můj mozek totiž není schopen pobrat okolní teplotu. On teda není schopen pobrat kdeco (puberťáky, módu, politiku, náboženské fanatiky, no a tak dál... je toho hodně :-D), ale ta teplota je vlastně asi to nejhorší. Připadám si jak bezmocná obří rosolovitá medúza vyvržená na pláž a postupně sušená na ostrém tropickém slunci.
Jenže teď se opravdu nedá péct (nebo teda dá, pokud jste sebevražedný maniak) a tak, to abyste netrpěli naší dlouhodobou nečinností, jsem se rozhodla učinit tu nebývalou oběť a ty fotky stáhnout a vytřídit. Sice jsem si vědoma, že existují i nepečené laskominy a mohla jsem tedy hrát mrtvého brouka a hodit vám sem nějaký studený recept, jenže v tomhle počasí je to se mnou těžký - Ani spát mi nechutná... Ani jíst mi nechutná... Znáte to :-D!
V neděli 5. července, kdy se konal Street Food Festival na Nákladovém nádraží Žižkov, nebylo počasí o nic přívětivější. Ba naopak. Kdo mě zná, ví, že v takovéhle dny zalezu jako ohavný temnomilný brouk (kterým se dost často cítím být) někam pod velký kámen a do setmění mě ven nedostanete. Tudíž z toho, že jsme v 9 ráno, kdy už teploměr ukazoval zhruba úctyhodných 32°C, vyrazili rozpálenou tramvají vstříc gastronomickým zážitkům, můžete vyčíst, jak nezměrnou lásku k Street Food Festivalu chováme :-D. 
Ráno se zdálo, že budeme snad jediní blázni, které vidina dobrého jídla vylákala z bezpečného úkrytu, ale areál se začal rychle zaplňovat a fronty u jednotlivých stánků rychle prodlužovat. Musím vyseknout poklonu všem statečným kulinářům, kteří ani přes tropické vedro neztráceli úsměv a dobrou náladu. Ani ti u grilu! Já byla uškvařená už vteřinu potom, co jsem vystrčila nos ze dveří... Nechápu, jak to zvládali! Kloubouk dolů! 
Plán zněl zcela jasně – nejdřív důkladně zmapovat oblast, pak obsadit strategické místo ve stínu a odtud se vydávat na jednotlivé mise. S úlovkem jsme se tedy vždy vraceli do základního tábora (rozbitého na stinných chladivých schodech do budovy nádraží), kde jsme ho pak se spokojeným pomlaskáváním zpracovali. A díky tomu, že jsme byli tři jsme toho stihli ochutnat požehnaně…
Kamarádka Tina prohlásila, ať už jí na taková místa nebereme, protože je to hotové utrpení a že určitě cestou domů umře (otázka je jestli vedrem nebo přejedením - každopádně neumřela :-D)! 


  • Dim sum knedlíčky od Tamarind Tree (které jsme pro hlad ani nestačili vyfotit) 
  • Žitný lívanec s levandulovo-meruňkovou marmeládou od Ke kořenům (ten byl pochopitelně můj, jak jinak a vypařil se zhruba za rekordních 5 vteřin - no comment...) 
  • Studená káva s citronem (Cold drip? Je to možný? Kávoznalci prominou, ale nemůžu si vzpomenout na přesný název, šilhala jsem hlady a cpala do sebe lívanec :-D) 
  • Crêpe s kaštanovým pyré od Galetky (Tina neznala kaštanové pyré! Napraveno ;-)!) 
  • Sticky rice s mangem a černým sezamem od časopisu Gurmet 
  • Nejlepší mini hot dog od Hot God (nový oblíbenec - dovezte nám jich vagón, prosím :-D) 
  • Raclette senvič od Raclette U SÝRÁKŮ 
  • Bůčkový burger od Antojos Latinos 
  • Zmrzlina od Tří kopečků – zkusili jsme všechny tři druhy (Aperol + Prosecco, Citron + limoncello, kokos) a byly do-ko-na-léééééé 
  • Knedlíček Daifuku s jahodou a Anmitsu od Japonské domácí cukrárny - mňam 
  • BBQ Bánh mì bageta od Mr. Bahn Mí – náš jednoznačný favorit a nová závislost, mňááám 
  • Nanuky od Nice Pops – arašídové máslo+banán a limetkový cheesecake (paráda, ten limetkový cheesecake byl podle mého fakt to die for - zkusím ho doma zrekonstruovat) 
  • Domů jsme si odtáhli dvě sklenice okurek od Dobře naloženy - to je totální nutnost :-D! 














Byly jste taky na SFF nebo Vás odradilo vedro? Co Vám nejvíc chutnalo? 

Každopádně vězte, že pokud jste na SFF nebo podobné akci nebyli a máte rádi jídlo, příště neváhejte a vyrazte... Na své si přijde opravdu každý - ať už jste sugar-junkie jako jsem já nebo maso-a-sýro-žrout jako můj muž ;-)! 

Mějte se moc krásně, 
Vaše už-dočista-rozpuštěná-a-vypuštěná M.

PS: Co jsem si uvědomila: 
  • Mám silnou palačinkovou vyhládlost (je to stejně vzácné, jako ta Rossova nugátová :-D) - no prostě palačinkoabsťák! 
  • Miluju lívance (Dobře, tak to už víme dlouho... a všichni :-D... No nic... Ehm :-D) 
  • Musím vyzkoušet domácí zmrzlinu! Nebo nanuky! Prostě musím! MUSÍM! 
  • Žehnám Hotdogovému Bohu, že má provozovnu tak daleko, protože jinak bych umřela na předávkování! 
  • Naopak proklínám Pana Bánh mì, že má bistro tak blízko a do konce září (než odtáhnu za prací pravděpodobně někam dál od I. P. Pavlova a tedy i z dosahu vábení jejich baget) tak nejspíš opravdu umřu...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za komentář :-)


 photo copyright.jpg
blogger template by envye