Kurz fotografování jídla s Gurmetem

Dobrý večer :-)!

Jak jste si užili uplynulý víkend? Musím přiznat, že kdyby byly všechny víkendy jako tenhle poslední, asi bych vůbec neměla důvod remcat a fňukat (a tím bych přišla o námět 99% svých příspěvků :-D). Bylo to tak úžasné a tak mě to pozitivně nakoplo, že bych si přála umět zmrazit čas a nechat ho tak... 
V pátek po obědě jsme si vyjeli za mými rodiči do javořických lesů, kde to strašně miluju a jsem tam až trestuhodně málo. Nasávali jsme čerstvý vzduch, brouzdali se suchým jehličím, sbírali ostružiny, pili vodu přímo ze studánky, vařili na kamnech, mazlili lesního kocoura Čendu (já jsem mu vlastně spíš vybírala blechy - jooo, romantika jak blázen :-D), fotili si každou píď hájovny a nejbližšího okolí a plánovali svatbu. 
Při úplně poslední fotce odešel objektiv mého stařičkého poděděného Nikonu J1 do křemíkového nebe. Zkoušela jsem všechno... Vyndat, znovu nasadit, otřít hadříkem, profouknout... Nic. Začala jsem panikařit... Čím budu fotit? Co budu dělat? Co si mám počít? Božeeeeeeee, prooooč?! Proč jáááá? No jo, normálně bych asi zachovala chladnou (nooo, dejme tomu chladnější :-D) hlavu a vzala ho v pondělí do servisu. Byla sobota dopoledne a být jeden a půl dne bez foťáku je přece v pohodě. Jasně. Za normálních okolností zcela jistě ano. Jenže já se už před hodně dlouhou dobou přihlásila na kurz fotografování jídla s časopisem Gurmet pod vedením Šárky Babické, který byl v neděli. A v sobotu uprostřed lesů nemocnici pro pochroumané objektivy neseženete :-D! Ono koneckonců ani v sobotu pozdě večer nebo v neděli brzy ráno ve městě nepochodíte :-D... 
A když se něčeho extrémně bojíte tak, jako já tohohle kurzu focení (samí cizí lidé - hotová noční můra pro sociofobií zmítaný koutek mé duše, který se ve mně ještě občas probouzí :-D!!!), rozbitý foťák vám moc nepřidá... 
Ale nakonec se z celého workshopu vyklubala nejbáječnější a nejinspirativnější záležitost, jakou jsem zažila. Skvělá atmosféra, úžasné místo, milá společnost... Nakonec vůbec nepřišlo, že jsem všechny viděla poprvé a cítila jsem se jako ryba ve vodě... Domů jsem odtud ve své podstatě odletěla (teda je fakt, že jsem si musela přeci jenom pomoct metrem, zas bych ten svůj obláček nerada vyčerpala hned za humny, že jo :-D)! Všechny ženy z Gurmetu (šéfredaktorka Darina, fotografka Šárka i redaktorka Terezka) jsou neskutečně milé a vždy ochotné pomoct. Inspirace s nich přímo sálá na všechny strany a naučili nás toho strašlivě moc! Teda alespoň já jsem zjistila, že rozhodně dělám spoustu věcí špatně. Bistro Proti Proudu jsem si zamilovala na první pohled a budu tam teď asi bydlet. A že je Karolína Konečná skvělá kuchařka, se dá vyčíst už z její knihy Kuchařka z ostrova Sardinie. Ale když pak ochutnáte... Páááni, mňam! Už dlouho jsem si na ničem nepochutnala tak, jako na jejím chilli con carne a guacamole. A strašně jsem si nadávala, že jsem se ráno přecpala při snídani, protože ta, kterou nám naservírovali v bistru, byla neodolatelná... A ta vůně čerstvě upečeného závinu. Mňam. 
Přítomný odborník značky Nikon, Jakub, bohužel hned ráno prohlásil můj objektiv za zcela mrtvý (odpočívej v pokoji, kamaráde), respektive na místě neopravitelný. Doma jsem naštěstí vyštrachala druhý objektiv, kterým jsem fotila úplně poprvé (jeho zaprášenost bohužel o jeho nepoužívanosti vypovídala své O:-)) a byl to trochu boj... Jiná ohnisková vzdálenost mi dala dost zabrat. Ale nechtěla jsem si půjčovat jiný fotoaparát, říkala jsem si, že by bylo dobré se všechno naučit se svým, a tak jsem bojovala. 
Celodenní workshop byl rozdělen na části. Nejdříve do nás Šárka a Dariny vždy nalily potřebnou trochu teorie, pak nám všechno předvedly a nakonec jsme si vždycky všechno vyzkoušeli na vlastní kůži (potažmo foťák). Včetně food a dekor stylingu, výběru úhlu a tak - všechny ženy i muž mezi námi neúnavně běhali, rozdávali cenné rady a pomáhali. Nejdříve přišlo focení ingrediencí, poté jednoduchého salátu, pak focení obědového menu (to chilli!) na mobilní telefon, potom přišlo na řadu sladké a nakonec dobrovolný úkol - zakomponovat do fotografie jídla i osobu (či alespoň její ruce). Pracovali jsme po skupinkách a já měla to štěstí, že jsem se seznámila s Hankou (Liška v zástěře), která neměla až tak odlišný vkus (a měla stejnou obsesi fotit "na šířku" :-D). Takže jsme se poměrně snadno shodli na výběru dýní, salátu (dokonce asi umí číst myšlenky, protože sotva jsem zavrhla myšlenku na mrkev nakrájenou na julienne s tím, že bych si utrhla ostudu jak vrata, kdybych se tam podřízla superostrým nožem, ona triumfálně vytáhla juliennovací škrabku, že nastrouháme mrkev) i čokoládovém koláči a práce nám šla pěkně od ruky. Sedm hodin uteklo, ani jsme nemrkli... 
A když přišlo vyhlášení vítěze fotoaparátu Nikon (na to, že k tomu má dojít jsem samozřejmě úplně zapomněla), stalo se něco tak zarážejícího, že to pořád nejsem schopná pochopit. Vybrali... mě. Páni, pořád tomu nemůžu uvěřit. Ale odnesla jsem ho domů (a ještě dva madlové croissanty od La Petite France, mňam) a od té doby na něj nábožně koukám, takže je to pravda :-D! Jsem neskutečně vděčná, vlastně jsem asi úplně ten nejšťastnější tvor pod sluncem, fakt <3. 







Fotky vypůjčené přímo od týmu Gurmetu (děkuju :-):




Mějte se moc krásně,
Vaše M. :-* 

PS: Každopádně, pokud se na stránkách Gurmetu tenhle kurz ještě objeví, rozhodně (a důrazně) doporučuji, abyste po něm skočili! Míst je jenom deset, tak neváhejte ;-)! Je to super zážitek...

10 komentářů:

  1. Nádherný článek a ještě krásnější fotky :) !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéééé, mockrát děkuju, Míšo <3!!! Snad teď už všechny budou alespoň o maličko lepší :-)...
      Přeji krásný start do nového týdne,
      Martina

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Děkuju Kačí, jsi zlatá :-)!
      Martina

      Vymazat
  3. Jooo, tam jsem se tak dlouho rozmýšlela přihlásit, až jsem to propásla..:( a gratuluju! taky fotím radši na šířku ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není třeba zoufat, vypadá to, že se kurz bude opakovat :-)! Takže stačí hlídat stránky Gurmetu a číhat ;-)! Určitě doporučuju :-)! A držím pěsti, ať je lov úspěšný ;-)!
      Moc moc děkuji :-*! Já fakt nevím, čím to je, zkusím s tím teď bojovat :-D!
      M.

      Vymazat
  4. Já jsem byla na kurzu v sobotu a potvrzuju, že byl skvělý:o) A všem ho doporučuju, kamarádka šla tento víkend (18.10.) a byla spokojená:o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že byl boží? To jsem moc ráda, že jste si ho taky užily, já jsem byla přímo nadšená :-)! Zatím se mi nedaří uvést všechny na kurzu nabité zkušenosti do praxe, protože jsem si nestačila pořídit dřevěné desky a ostatní vychytávky, ale pořád je nosím v hlavě a hrozně se těším, až je konečně přivedu k životu :-)!
      Marcelko, Váš blog je přímo nádherný :-)!
      Mějte se moc krásně,
      Martina

      Vymazat
    2. Děkuju za pochvalu blogu:o)
      Já od srpna plánuju polystyrenový desky na odrážení světla a nějaký dřeva a tak, který si natřu na bílo a modro:o) A můžu dát tip na super podklad - velkoformátová dlažba z hornbachu. Já na ní teď fotím 90% fotek (jsou to ty prkna, co všude mám). V Hornbachu to prodávají i po jednom kusu a vyjde to cca na 150. výhodu to má, že je to pevný a navíc plně omyvatelný:o)

      Vymazat
    3. Jo, taky je plánuju, ale už nevím, kam je v našem minibytečku nacpeme :-D. Páni, moc děkuju za super tip! Vypadají skvěle! A omyvatelnost se při mé šikovnosti a talentu zašpinit úplně všechno více než hodí O:-)! Takže už je jasné, že musím podniknout nájezd na Hornbach :-D! Ještě jednou moc díky :-)!

      Vymazat

Děkujeme za komentář :-)


 photo copyright.jpg
blogger template by envye